Proti zemské ose…

…večer se začal točit proti ose
a předehnal ráno
připomínal totiž zmrzlinu ála mango
co netančila tango a nebo chutnal spíš jako tiramisu
co náhle ztratilo směr a obrátilo se na sever
záleželo na ničem
a ničemu to bylo jedno
měsíc se totiž kdoví proč
taktně vzdálil
aby nalil
kokrháč v důsledku toho zapěl na víně
a balancoval chvilku zevnitř a chvilku zvenku
malíkem s dotykovou pamětí
připomínal déšť
vem to nešť…
dívala jsem se po očku z okna
na parapetu totiž přistál vícehlasý madrigal
pěl a Pán času s olíbanou sklenkou
za sebou nechal stopu tenkou
a já se jen usmívala
záclona modří vlála a nebylo mi vidět do očí
škoda...
prý občas mění barvu…bez stínů
v necudnou hodinu

…a otáčela jsem se v báječné ženské ose… totálně centrálně