Špáďa

Maucta pane všem tvým kárám...
(Taky občas plechy párám... ;-)

a taky skromně šeptaná...

Opíjej se (m)léčným mokem
prosyceným z ráje lokem,
prozřetelně mrkej okem,
přiměřeně buď dál cvokem..

Dar, hazard a ňadra zahrad…
Tarzan lesu musel nazrát.

Z okapu lezl, slzel u pakoz.

Tady bůh zmíněn… a v žít si Josef eso jistí žvaněním z huby dat:
„Minarety ryté raním.“

(Mina z retu futer za ním… )

Sen: Do mešit i šem odnes.
(Sen dodnes.)

Že by ticho ze záhrobí...?

Nechápu, proč mne babička, malého hošíčka, strašila večer, když zvonili, a já ještě nebyl doma, klekánicí...? Asi proto, že to bylo před 22. hodinou? Nebo proto, že mně ještě nebylo 18...? ;-)

V životě to musí šumět...
To se ale muší umět...
Tys stvoření jistě umný,
'by tvůj den byl řádně šumný!

Kouzlíš nejen se slovy...
Rád si tě čtu v sesloví
na otočné černé noze
jedním dechem od A do Zet.

Plný souhlas s Dotou... a navíc:
Že tys silně básnila hned poté, co ses dozvěděla, že se váš očekávaný potomek přestěhoval od tatínka k mamince do bříška...!

Se v těch tvých uzlech zas nějak motám, no není divu touhle hodinou! :-))

Sundej nebi šál,
rozestel mu pod fíky...!
Kdo by se dnes bál
hladit bliznám pestíky?

Mává? Deci na rám čmáranice dávám!
A po Mítěvsi světím opa.

Upěchovaná tma... to je lidový název pro to, čemu astronomové říkají černá díra? :-)
Tak ta má ale říji snad pořád!

Nezavírej dveře ani okno... Žij pořád tak, ať ti vše, co chceš, aby lítalo, stále lítá!

Máš dar umět podat slovo tak, jak jej cítí tvoje duše: Skvostně a čistě a přitom jednoduše.

Dík za další dávku grádů
z českých koutů, měst, řek, hradů...

Lunus vsunul
nejmíň do nul.
Nesít ctí sen,
Luno, dním jen...

Procítěně a dobře napsané. Sebepoznání je tvojí silnou stránkou. Ať se ti toho v životě co nejmíň rozplyne, Franto.

Jistě dobře víš,
kde nejsladší skrýš...
...třeba pro jazyk.
(V ní utlumíš vzlyk.)

Jistě dobře víš,
kde nejsladší skrýš...
Spustí touhu pravdu poznat,
vchází se v ní pitím z hrozna.

K jejímu dnu pod svým mokem
s otevřeným aspoň okem
postupuj rozvážným krokem
a nestav se nikdy bokem!

Na spoušti den,
na mušce noc,
v touze tkví sen,
hlavní jde moc.

U spouště spím,
na mušce ráno,
z hlavně čpí dým...
Domilováno.

Naruby buran
něčo očeň:
Prsa a srp
(Naruby prsa... a srpy buran)

U not utonu.
(U noty rab vidí v barytonu.)

Již ožij!