Špáďa

Dota Slunská:
Je serai encore peu à peu planter quelque chose dans le jardin de mes palindromes.

zenge:
I tobě dík za stopičku.

jc senior:
Kam sa čučí, pane? ;-o)
Kam, e, sa čučí, pane? ;-o)

vavaoko:
Dík za stopečku...

básněnka:

Má!, tam chmatám.
Má, tav! Chvátám.
      (Hubnout -- Tu on bůh.)
Máta vchází, zachvátám.
Mám? Ta vchází, záchvat mám...
Á, malý tkadlec u cel daktyla má.
Má stav. Chvat sám.

Mást... a vcházet... a máte záchvat sám!
I mast... a vcházet..., á, máte záchvat sami!

Čas raději nepůjčovat a ani nebrat, ni na dluh... Prostě s ním vždy dobře hospodařit!

Kdo se stále brodí,
ten do vody rodí...

a ty seš v poezii jak ve vodě, takže tahle báseňka jistě nebyla žádnej těžkej porod, ale jen takové krásné a příjemné povyražení duše.

;-)

Úžasně rozvitá fantazie!

Tak spát ve dne, v noci žít... (?)
Tož chvilku by bylo líp... (!)

Jen žij pěkně spořádaně,
uvidíš že hladit dlaně
začne život sám,
když bude mít rám.

Emoce z tvé básně prolnuly až do mě
(Smutno, tuším, bývá někdy ve tvém domě...)

A v kterým ne, že jo...

Náramná píseň

A co žhavé uhlíky chlazené tekutým kyslíkem?

Nejen fotky nelžou...:
http://www.youtube.com/watch?v=Vfi8Wv8nV3I

P.S.:
"...jestli snad není to..."
by mi sedělo rytmicky lépe, byť o rýmeček chudší..., případně:
"jestli snad znamení
není to naší doby..."

Těžko v světě najít fintu
jak nezbloudit v labyrintu
                             údělného žití.
Kdo se drží obyčeje,
mnohem míň se šťasten směje,
                             než kdo nápad chytí.

Jé, to bylo milé!

Každý plod che být také jednou ochutnáván...
I tohle tvoje krásné vyznání je plodem, co tuze chutná.

A co 160 až 317, 319-477, ...? Před nima si dáš klapky na displej?

STřílej dál!

Příjemně filozofický relativismus, neboli vzá-JemnoST.