Drahý nerusáčku v rudým sáčku...

...oprášila jsem dřevěnou nohu
a do zubů vzala šavličku
po pradědovi
aby moje slova byla více autentická
lidé prý mají občas v očích vodu
ale já za leskem tvých řas vidím kouzla
jak jinak bych vydržela pobyt v muzeu Eden
převlečená za Karcoolku
(když jsem zrovna pukla ve své polovině
a chtěla být žirafou prodávající ptáky)
a dovedla k dokonalosti znalost tajných vět
co odemykaj v ženě muže a v muži ženu
pro příběhy k vyprávění....


až mne budeš znovu něžně krájet
udělej to s citem
jako kdybych byla tvoje.... vlastní