Srpek měsíce vyřezán pod vlasy
...
» autorka: básněnka |
...a duše plápolá
jako vůně schovaná v límci
když se o tvou košili otře příď barokní lodi z mého parfému
znám život bez fénu
a možná si zaseju do pěšinky ve vlasech žitná zrna
až mne upečou
budu tmavá a chutná
srpek vyřežu si na čelo
abych se nelišila
nýbrž žila...
stromy si uťaly fantomové paže
vidím i letokruhy
v nichž ti scházím
i nebe plápolá
jako vůně schovaná v límci
když se o tvou košili otře příď barokní lodi z mého parfému
znám život bez fénu
a možná si zaseju do pěšinky ve vlasech žitná zrna
až mne upečou
budu tmavá a chutná
srpek vyřežu si na čelo
abych se nelišila
nýbrž žila...
stromy si uťaly fantomové paže
vidím i letokruhy
v nichž ti scházím
i nebe plápolá
Tipů: 30
» 10.10.13
» komentářů: 25
» čteno: 632(29)
» posláno: 0
» nahlásit
» 11.10.2013 - 09:53
Tedy vůně v límci je dost intimní záležitost, ale to je ostatně v Tvé tvorbě zvykem, dotýkat se letokruhů zevnitř. a.j.
» 11.10.2013 - 11:48
sailorr: vonět se dá třeba svobodou, takže intimita je zde relativní a krom toho, já se nebojím toho, co vnímám...díky :-)
» 11.10.2013 - 15:16
...a duše plápolá
jako vůně schovaná v límci
jak labutí černých brk
měl by sis občas
umýt mýdlem krk
jako vůně schovaná v límci
jak labutí černých brk
měl by sis občas
umýt mýdlem krk
» 11.10.2013 - 19:18
krizekkk
Stejně Ti to píše... :-)
» 08.11.2013 - 22:14
V mracích že prý číst se nedá?!
Planou jak lidské srdce:
oranžová, žlutá, hnědá, ...
kdes pod nimi říčka Smědá (?)
bublá, zurčí, šplouchá vrtce...
Planou jak lidské srdce:
oranžová, žlutá, hnědá, ...
kdes pod nimi říčka Smědá (?)
bublá, zurčí, šplouchá vrtce...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Na návětrné straně... | Následující: Nečekej...