M.A.Rek

kozorožka: Velké ano, ano, ano, možná, a děkuji. ;o)

Lilith: Říká se, že po narození si ještě pamatujeme. Ale vzpomínky se ztrácí do podvědomí když začínáme mluvit, to abychom vše nevykecali. Nicméně, je to v nás, a na povrch vědomí občas cáry vyplavou při déja vu, regresi a podobně. A tak mám tušení, že jsem zamřel na španělskou chřipku, někdy v 10. století byl mnichem, v Číně obchodníkem, černým kouzelnkem, plavil se po Mediterianu, a i teď jsem sebou.
A děkuji.

Tuhle jsem dostal chuť
na sladkou snídani
a tak v cukrárně paní
prosím, dejte mi pusinku...,
a s mlaskonkou.
Ano, chvilku malinkou...,
pak přinesla mi
věneček a rakvičku...

Ono i to "Zet" stojí v poslední době za prd.

Oči v sloup dnes obrátil jsem
a pohled na strop byl otřesem,
joj, příliš dlouho pavučinám
vyhýbal jsem se, přiznávám.
;o)

Lilith: libour: Besinka: Snad se Vás to nedotkne, když pěkně poděkuji. ;o)

Pěkné to.

Bezva a skvělé!

Smutný, ale dobrý.

Lilith: Lil, co třeba:
dnes už jenom nasraně jsem štkala... ;o)

Jeden jediný
v nekonečnu času
okamžik pomíjivý,
pomíjí ve chvíli kdy sotva vzniknul,
jeden jediný
jen mne náleží,
ten zlomek času,
co ostřím minulosti budoucnost tnul.

Lilith:
Co asi dělá,
že po noci Slunce je
tak rozpálené?

To byla pařba,
když po ránu i rosu
Slunce vypilo

Zasni si mezi dny... To zazní mile.

No, jestli tě to uklidní,
mám takové stavy obden,
ač jsem čistej jako lilie.

Lilith:
Ať malý či veliký
stejně dělaj cavyky,
častěji než plné vášně,
tak nazlobené strašně,
jsou slyšet výkřiky.
;o)

Paráda!

Dnes ráno Slunce
svítání na obzoru
namalovalo

A večer Slunce
znaveno chystá se spát
zase později

Anfádis: Jo, štěstí není zadarmo, to se musí vyčuchat. Díky.

Jo, tam chodím za gingem...

V mdlobách mnohdy nepomůže
ani silná čichací sůl
aby si chlap nekdy nepřipadal
jako pořádný vůl...

Bum tarata bum bum bum
všem miláčkům zajíčkům