Doteky

Doteky z lásky, když dlaň nejen líc hladí,
doteky vzteku, když rub citu líc bije,
doteky mistra, jenž nástroj umně ladí,
i dotek se zemí po úderem kyje.

Doteky letmé, jež v citu cit probudí,
i v podpaží, po těch tolik smát ses chtěla
doteky nesmělé kdo láskou jsou chudí,
i doteky z vášně, již chvějí se těla.

Doteky zlého slova, tvář studem hoří,
dotek svědomí, jež svíjí duši křečí,
dotek ruky dané tonoucímu v moři,
i ty, které naše tělo s duší léčí.

Bez doteků, jež nám chybí, city úpí,
a doteky, ty jež jsou chyby, city tupí.