M.A.Rek

René Vulkán: Díky, vždy mne donutíš zamyslet se nad vlastním zamyšlením. To je skvělé.

Ano, "oddělí - neoddělí" mi taky trochu drhlo. Snad:
...a myšlenku neoddělí ani řezem čepelí...

Tvůj návrh poslední sloky je dobrý, není však můj. V mém pojetí vidím největší rozdíl v "naději bránit" a nadějí bránit". Pro mne je naděje určitý symbol, který je třeba chránit, a ne využít ji k obraně. Ono už by pak vlastně nebylo co bránit. Pro mne má ta tečka nad i místo čárky velký význam. Tvé pojetí je na první pohled daleko optimističtější, ale tou čárkou by se pro mne stalo velmi zranitelným.

V každém případě Ti patří můj velký dík za pozastavení se a cenné rady. Díky.

Psavec: Lilith: Kapka: Kajuta: byron: Ano, chmurné sny máme občas asi všichni. Jak krásné je pak probuzení do krásného rána. Co však, když takové sny prolínají do reality...? Díky za klidné zasnění.

Willow: vavaoko: Psavec: Lilith: Kajuta: byron: Díky Vám všem za účetní revizi. Willow, asi je to tak, uhodila jsi hlavičkou o hřebíček. :O)

Psavec: Díky moc.

ST

Joj, úplně ho vidím, jak na talíři leží, nasává nekrev a chrčí, ale krve by se nedořezalo, ani nedopumpovalo a tak po chvíli mlčí... ST

Jo, lidé nejsou ptáci. Když se rozletí, většinou si rozbijou hubu, ST.

Kapka: Ano, někdy o své vůli, někdy o své nevůli. Děkuju.

ST

Kapka: Děkuju.

ST

ST

ST

ST

vavaoko: valerie: Ringo: Lilith: Květka Š.: Kajuta: Gándhí: byron: Děkuju Vám všem za milé pozastavení.

ST

Vracím se domů,
mám ji jak z praku,
doma mne tangama
vySTřelila jak z praku...

Ach, bílé plátno, jaká to čiSTá krása, než se pocintá...

Smutné, ST.

vavaoko: Lilith: Kajuta: Děkuju. ;O)