drsnosrstej kokršpaněl

i slepí a hluší
ale trochu tuší...

líbí, včetně diskuse...

a, napadlo mne:

Záplavy
--------

prolomená hráz -
u rozvodněné řeky
(kurnik)
ztratil jsem jaro

ale na haiku to ani neaspiruje :)

skvělá jak básnička, tak komentáře :D

Po větru sem přiletěly
cáry -
je to Jelen v letu?

Nevím,
zkoumám uvnitř bunkru
to
přes hledí kulometu...

připomněla mi jednu mou fousatou (hlavně tedy konec, ve kterém jsem taky zahradně uhníval :))
https://www.liter.cz/basne-ostatni-164733-cist

u Výkřiku Muncha já mám vždycky strach, aby mu tam nezaletěla Mucha... tož bacha...

Tara: když se nad tím tady výjimečně zamyslím, tak už jsem napsal leccos... od sonetů, rondelu, přes "zengovku" i "enigmanovku" (jednou byla moje báseň dokonce ohodnocena, že je v Hazently stylu, což mi nepřišlo spravedlivé, protože Hazentla, když napíše něco trochu méně lyricko-obrazově-abstraktního, a já naopak jdu s abstraktností a kontextovostí nad svůj průměr, tak se naše psaní začne docela dost podobat - a nestává se to až zas tak úplně výjimečně), přes humorné plesky, zamyšlené, s rýmem a rytmem naprosto prostým i s rytmem proměnlivým a rýmem komplikovanějším, milostné a romantické, suché, alkoholické, feťácké, přisprostlé, jindy zasněné, kratičké i ultradlouhé ...až po volný verš v ne zas tak malém procentu, jak by se ze současnosti na Libresu zdálo... prostě, řekl bych, že jsem pes velmi toulavý a sjíždím, co mne zrovna ťukne do čenichu - Hazentla mne vždycky překvapí tím, když řekne, že mám rozeznatelný styl - a dokáže to tím, že mne pokaždé pozná v soutěži (v psaní fungujeme jako dvě zcela nezávislé jednotky - já nikdy nevím, co zrovna skládá ona, ona zas neví, co píšu já, překvapíme se až zveřejněním na Libresu - skoro nikdy ji nevidím skládat báseň a ona skoro nikdy mne - a v soutěži tak vždycky hádáme, co kdo napsal), což jsem nikdy nepochopil, jak dokáže... sám na sobě žádný charakteristický rukopis nevidím... ale možná je to "provozní slepota"... co nikdy psát nebudu je přírodní lyrika, palindromy a haiku: u přírodní lyriky se bojím klišé - teoreticky bych se takhle měl bát i u milostné lyriky / romantických básní, ale tam se to dá obejít tím, že se to klišé propíchne vtipem: můžu si dovolit napsat "chci ti vyznat velkou lásku", když to následně zatluču třeba "i přes pleťovou tvojí masku" - zabitý klišé je odpuštěný klišé... a toho čerta já v sobě mám přirozeně, takže to pro mne není těžké - ale u přírodní lyriky to nejde: zvelebit pařez velkými slovy, a pak ho trochu zesměšnit, aby to nebyl takový kýč :)) - to nefunguje... a to je důvod, proč přírodní lyriku nesvedu dobře :) - a ti, kdo to dokážou mají můj obdiv... palindromy jsou zase trošku - no, za prvně se z nich vaří mozek a člověk si při jejich vymýšlení připadá tak trochu jako na záchodě, když to moc nejde... a taky tam leckdy (často) vznikají slova podobná chůdovému kořenu v Boubíně - taková ta slova, kterým musí autor vymýšlet význam, aby se mohlo zjistit, jestli jsou to vůbec slova nebo jen náhodné shluky písmenek, nápadně se podobající něčemu, co by mohlo mít v češtině s trochou benevolence nějaký význam - obdivuju to, tu práci nad tím, ale není to něco, co by mne lákalo... co se týče haiku, tak tam se mi, v mé nevoli je psát, scházejí čtyři faktory: 1) viz přírodní lyrika, 2) tak málo slov, proboha? neříkám, že nemám básně kratší než ocas francouzského buldočka, ale většinou jsou to humorné plky - vážně míněná báseň chce přece alespoň papír A4! :D, 3) ehm, vtip je zakázán? 8(, 4) někdy mi přijde, že přes body 1-3 někdo stvoří úžasnou, dokonalou myšlenko-přírodní metaforu z vybraných slov (splňujících 7 600 589 pravidlel), ale stejně to není haiku, protože se před poslední slabikou v druhém verši špatně podíval na kokršpaněla :D ... ba ne, je to prostě moc těžké

zjistil to hrobník
kdo řeší resty
zombíkům rozdal
jen žluté vesty

(bezpečnost práce)

Tara: je to tak... to jsem dopsal a koukám na to... a říkám si: ty vole, to je zenge... to nemůžeš publikovat, blbče - cos to napsal?! bůhví, jestli's to u něj někde nečetl a pak se ti to vynořilo v hlavě... tak to leželo dva měsíce v tašce do práce, dokonce jsem zkoumal zengeho díla roky zpátky, jestli tam něco podobného nenajdu... nenašel, ale hledal jsem často jen v názvech a anotacích... no, a teď bylo potřeba rychle zahojit tu předchozí, navíc mi zaseknul ten Paulovo rubáš... tak to sem šlo...

normálně jsou kolem takových objektů ochranné valy... u nás je má třeba Explosia v Neratovicích... když to udělá "bum-bác", tak ty valy zvednou tu tlakovou vlnu šikmo nahoru a nejde to do domů, do lidí... navíc se tyhle objekty v Evropě už dávno nestaví někde uprostřed zástavby s obyvateli... je to všechno už letitou zkušeností s těmihle záležitostmi v Evropě... tady už toho bouchlo... no, Bejrut - tam ty zkušenosti pravděpodobně chybí... postavit něco tak moc kumulativního, v takovém klimatu, na takové rovině - z jedné strany moře, z druhé plochá poušť - a ještě uprostřed obytných čtvrtí... no, to už není dráždění kobry bosou nohou, to už je skoro tahání kobry za jazyk...

fuf, to je dobrý! já úplně vidim tu zimu, jak se z toho listí v zátočinách u zahrádek vyloďuje a začínaj přízemní mrazíky... brrr...

René Vulkán: :D

... ale já jsem vlastně (skoro) poctivý nálezce... a jestli chceš, tak já ti ten rubáš půjčím... i s bleškama... 8)

Hazentla: co povídáš... François Villon byl taky zloděj, a jakej byl básník... bůhví, kolik ten ukradl rubášů...

Bůh na to z oblačna kuželem baterky
souhlasně pokývá

- miluje příšerky :)

viz Hazentla :D

1) sakra, tys viděl moje ráno?

2) krásný komentář Ringa

3) super

Paulmatthiole: názorová pestrost je dobrá, to mi nikdo nevyvrátí, i kdybych se díky ní nedohodl s nikým na světě... bez názorové pestrosti je lidstvo ještě na stromech... a tady je nás pět a půl, takže je tu názorová pestrost ještě docela malá

Hazentla: vždyť, jo... na konci je smajlík...

Hazentla: no, vďaka za toliko podpory, manželko... myslim, že nějaký extra myšlenkový spojenectví nám dvěma tady rozhodně nikdo vyčítat nemůže :D

Paulmatthiole: heleď, dík... spíš je to ale na smazání... ale asi to necham a přeplácnu v blízké době něčím jiným, ať tu trapně nevévodí v tabulkách dílo s mými ukecanými průpovídkami v komentářích