drsnosrstej kokršpaněl

no, vida... a čtyřicet let se bez té informace člověk obejde... protože rýmy se nemusí počítat, stačí je poslouchat... to je vidět, jak je haiku záludné :))

Tara: "v" není samostatná slabika? třeba "i" v "slunce i měsíc" samostatná slabika je...

paráda! ...takhle má vypadat nevázaná poezie podle mého gusta... prostě pramen myšlenek, které rozhodně nejsou próza a nezdržují se její vazbou - a když se pustíš tím pramenem, tak v něm mezi slovy najdeš cosi, co ti próza musí trapně vysvětlovat listy a listy papíru - kdežto tady je to hned - to je ono

akorát teda: louže vyschlY

já myslím, že tahle forma obrovsky sedí naturelu Tvých básní - a vůbec vyjadřování... vlastně Tvé povídky mi taky obrovsky připomínají haiku, když se nad tím zamyslím...

nevím, zda to haiku jsou, ale je to mňamka
(na okraj: zaujalo mne, že "bosý mnich sbírá v trávě" má osm slabik... to se smí?)

René Vulkán: áha, rmen smrdutý mi necvaknul... na svou botaniku bych totiž boty nevsadil... to slovesné haiku je geniální, moje myšlenka je zatím jen planý ideál, protože se mi takových internacionálních slov nashromáždit zatím nepodařilo dost... ono najít takové u nás známé japonské sloveso bude trochu ... víš, co chci říct... no, kdo to vymyslí první, bude mít podíl na názvu tohoto úžasného slohového útvaru (např. Vulkán-kokrovo českojaponské haiku)

ale ten kapr koi mi vrtal v hlavě... koi, to je vlastně japonské slovo... pokud jich najdeme dost, tak můžeme psát české haiku v japonském originále :)

Kapr koi není
fugu gurmán nejídá
úškleb Japonce

"rmen rdousí růži" je hezké na rčení... ale jinak je to trochu klišé... co kdyby rmen růži ošetřoval? nebo naopak růže dusila chudáka rmen(a)? ... ale to by zas tak neznělo v těch slovech, tomu rozumím... a co takhle:

rmut rdousí rmen
tisíce jmen
a ámen

(no, vsadím se, že se haiku nesmí ani rýmovat... nevadí :) ... čert za mým articulatio humeri by mi dal poslední verš ještě jinak: "a, vole, ámen"... takže víme, že čerti haiku taky neumí)

asi nejsem až tak drsnosrstej, abych tady byl až tolik pes... René a Hazentla mají pravdu + no, ještě... ale ne... zatím bude stačit, když si vezmeš do osrdečníku to, co oni napsali a dostaneš se o level výš... tím se Ti otevře celej novej svět... ale máš pravopis, máš formu - nápad, paráda

viz René... napsal to skvěle... ale líbí se mi to... žádné hrubky, má to vědomou, hezky vymyšlenou formu, má to sdělení, má to atmosféru, má to rytmus... dávám to k těm lepším kouskům, které se tu vyskytují... piš, piš... jsi v citu pro poezii dál než spousta jiných

Va-nul ví-tr od ve-če-ra k rá-nu (11)
Ne-poh-nul se zvo-ny chrá-mu (8)
Roz-há-zel lis-tí, u-če-sal trá-vu (10)

Při-ne-sl vz-po-mín-ku, v ní zprá-vu (11)
Že ja-ko dí-tě jsem mi-lo-val (9)
Když ze str-nišť zve-dal slá-mu (8)

obsahem/nápadem ok, pocito-přenosově taky, ale úplně disharmonická - možná, že nějakým přednesem s pomlkami / zpěvem s nějakým důrazem na různou délku slabiky/tónu by se to ztratilo, ale takhle na sucho to moc neklape

líbí se mi - vlastně všechny... haiku nerozumím, takže hodnotím jen dojem... a tanku jsem neznal, takže velký dík za obohacení vědomostí

moje blbůstka:

Dřevěnou fošnu
okousal starý bobr
plný je pilin

Stolenheart: OK, můj problém už vůbec ne... jen jsem dal názor, za případné zhoršení nálady se omlouvám... Nechci nikoho tepat.

Napadají mne u toho tyhle otázky:
Proč je v prvním verši na začátku malé písmeno a v ostatních velké?
Proč tam, kde je velké písmeno, končí věta někdy čárkou, někdy tečkou, někdy ničím?

At bez háčku nad "t" bude asi překlep.

Ale, heleď, skvělá zpráva je, že Tvé rýmy jsou opravdu rýmy, a že ta báseň má dobrý rytmus - to znamená, že to v Tobě je a umíš psát vázanou formou poezie! To je dobré, to nedovede úplně každý - neslyší to, necítí to... navíc, tam máš zakomponovanou otázku, přímou řeč, nebojíš se obracet slovosled, a přitom to dává smysl: to je dobré, to je velice nadějné... když máš tohle, máš půlku dobrých věcí už zvládnutých: zbývá ty básně před vypuštěním do světa nějak učesat - libovolně originálně, ale aby to mělo nějaký smysl, kód: např. na začátku/na konci/uprostřed všechna velká (kam se dá i zakódovat nějaký text) nebo všechno všude malými, s čárkami na konci veršů nebo všechno všude malými, totálně bez větné interpunkce... atd, atd... fantazii se meze nekladou - ale, když čtenář najde ten úmysl, tak je sám rád ("ha, teď jsem objevil, jak to funguje" - je rád, že je chytrej a rozkódoval to - je to přidaná hodnota té básně)... no, a zbytek - např. originalita rýmů - to přijde samo, jakmile Tě to začne bavit, jakmile začneš v těch básních vymýšlet větší a větší kouzla, to se jen vypíše s množstvím... s Tebou a poezií to vidím do budoucna i docela nadějně :)

viz Hazentla... přijde mi to navíc hodně arytmické... takové, jakože chceš něco napsat, ale trochu rezignuješ na to, že se to nebude rýmovat na originální slovní spojení, potože by Ti to komplikovalo myšlenku... pak trochu rezignuješ i na to, co chceš dokonale sdělit, protože to není lehké... a nakonec, aby se to sdělilo, alespoň z 90 %, tak rezignuješ i na rytmus básně... to je příliš mnoho benevolence - když na sebe budeš přísnější, budeš lepší básník... nebo se prostě vykašli na rým a piš nevázaně - někomu to sluší líp

jak píšu všude: v haiku se nevyznám... ale pocitově se z nich nejvíc líbí ta třetí

k tématu: myslím, že někteří vrazi mají svědomí... někteří ho měli, ale tak moc je bolí, že to svědomí zašantročí někam hluboko hluboko, odkud se těžko vyvolává i psychiatrům... a někteří ho pravděpodobně nemají (ale nedá se to přesvědčivě zjistit)

k básni: nejsi z Ostravska? "slza ukapne" kratce? :)
+ nejsem moc na ty "extravolné" rýmy... ulici/bezmoci, svědomí/sami ani třeba neřekne/ukapne se mi nerýmuje... ale to je problém mého nastavení... někdo jiný to bude vidět jinak

hezká fantazie... líbí se mi ta nenásilnost příběhu (něco se stalo, něco se děje, něco je tak a tak... a to je všechno...) - ta nenásilnost verše k tomu sedí

líbí se mi třeba "zasmušilost pod očima", "cha chá" a "místě pokory zrychlím" - naopak "původ procesů" mi tam přijde takový příliš technický... proces je takový vědeckotechnický termín a je tam takový osamocený... jestli nemělo být "původ procesí" ? ... a taky: začíná to velkým písmenem, pak je tečka - a (v místě pokory) překvapivě velké písmeno nenásleduje, to mi nesedí... ale celkově OK, líbilo

no, napřed bych si našel nějakej náhradní nosič, než bych tu lebku opouštěl... venku je dost nebezpečno...

suprová

nás ostatní múza navštěvuje, u Tebe bydlí... všechny palce nahoru