drsnosrstej kokršpaněl

raďo: to je pravda, nikdy nebude odhalená celá jinak by se zastavil vývoj...

gabkin: ta anotace je sama o sobě dílko nebývalé hloubky.

Koala: drsnosrstej kokršpaněl: Stručné, leč výstižné. TIP.

Špáďa: Nevím, zda mně má být líto,
že mám k pravdě vlohy —
Lež je vždycky o krok napřed,
byť má krátké nohy.

drsnosrstej kokršpaněl: vavaoko: Tara: René Vulkán: Paulmatthiole: Lilith: Hazentla: divoženka1: díky Vám moc za návštěvu, komentáře, tipy a diskusi

za tipy díky i Psavcovi a Květce Š.

drsnosrstej kokršpaněl: Paulmatthiole: Myslím, že rozumím tomu, co jsi sděloval.

Ohledně těch dětí: No, ono je to jen o tom, jak se věci nazvou: "sděluješ informace kvalitativně a kvantitativně adekvátně jejich věku" je jen sofistikovanějšími slovy "trošku jim lžeš a lehce zamlčuješ fakta, ale děláš to z pro ně přínosných důvodů, protože mozek musí ´růst´ postupně". Tenhle postup se obecně schvaluje, a ani já neznám lepší. Má to (tenhle obecně přijatý systém učení) i svá úskalí, protože leckdy tímto způsobem u těch dětí/resp. žáků - mohou to být i dospělí - přichází dojem "tohle nebudu nikdy potřebovat", "to už je nějaká věda odtažitá od života" nebo "tohle se vůbec netýká mého oboru, který mne zajímá" - protože jim ta nově přijímaná složitost světa přijde funkčně a prakticky nezařaditelná (tohle já měl prakticky pořád: jak jsem to nové nedokázal propojit s nějakým celkem, nedokázal najít mezioborové souvztažnosti a logiku, tak se mi to hrozně špatně učilo) - leckdy se ale ty informace propojují/přemosťují až na nějaké vyšší úrovni - ke které řada lidí v tomhle systému ani nedojde, protože jim přijde, že učení je stavění vysokých prázdných nespojitých pilířů (a nedivím se jim)

a vůbec: ona i ta pravda, a ty lži mohou být i naprosto non-verbální: např. drogy (navození lživých pocitů, které nesouhlasí s reálným stavem těla), vlastně včetně třeba léků na bolest (v těle je porucha, lékem vypnu její kontrolku (bolest) a funguju dál, jakoby se nic nedělo - lež jako věž), nevěra (v jakékoli formě: lžu někomu lásku, touhu - přestože jsem zamilovaný (psychika) jinde nebo toužím (fyzicky) po někom jiném - ať je to moment nebo celoživotní záležitost - je to krátkodobá nebo dlouhodobá lež), atd. - v těhle případech nemusí padnout ani slovo - a může to být lež právě proto, že to nevyslovíš nebo si to dokonce nechceš připustit (lhaní sobě samému)

Paulmatthiole: drsnosrstej kokršpaněl: Tak určitě to nejde obsáhnout. Když budeš říkat celou pravdu, kterou si druhá strana nebude schopna (nebo ochotna) ověřit, bude to pokládat za lež. Nebo přinejmenším za jakousi fantasmagorii...

Lhát dětem... já Ti nevím; ony to nejsou lži. Jen... neřekneš všechno. Prostě jim sděluješ informace kvalitativně a kvantitativně adekvátně jejich věku a, řekněme, rozhledu a inteligenci. Když to přepálíš, budou sice kývat, protože kantor je (nebo byl) autorita, ale někde uvnitř to prostě budou brát jinak (a zase, cílem kantora není udělat z dítěte cvičenou opici, ale někoho, kdo - nevím, jak to přesně napsat - v rozumných mezích pochybuje).

V podstatě máš pravdu; ať si je ten který omezený v mezích, jaké si sám vytyčí. Ono je to kůlna, když se Tě to netýká. No a asi oba to máme nastavené tak, že jednak nechceme, aby se to týkalo třeba rodiny, a aby věděli, že svobodně se rozhodnout znamená nejen právo, ale i povinnost nést následky... no, začínám se do toho nějak zamotávat, tak jsem to snad nezašmodrchal úplně...

drsnosrstej kokršpaněl: Tara: Polopravdy a pololži (závisí na jejich použití, viz text vavaokovi a Paulovi) jsou hodně prastará záležitost: politika, náboženství i věda na nich víceméně vznikly. Ekonomika tuplem. Časem se všechno někam posunulo... ale každou chvíli vznikají nové polopravdy a pololži... a na ně fakt bacha: je to to nejjedovatější a za ten pravdivej konec vezme tu lež do hlavy často i docela chytrej člověk... je to proti nim těžký

drsnosrstej kokršpaněl: Paulmatthiole: Jak by řekli hokejisté: "Tak určitě." :)
Je to tak, ale ta báseň má moc malý formát na to, aby to téma pokryla celé. Na jednu stranu nemůžeš říkat celou pravdu (ve skutečnosti lež, kterou dokázalo lidstvo dostat na nejvyšší dosavadní blízkost pravdě - protože spoustu věcí, které víme jsou jen "v praxi docela fungující" útržky ze skutečnosti - což si jakožto chemici nemusíme podrobně vysvětlovat, známe pojmy chya, nejistota, ale i orbital atp.) dítěti, protože Lorentzovu transformaci bude v šesti letech chápat dost těžko - musíš mu říct nějaké trochu lži, abys pak, až bude znát dost základů a mít odkud skládat souvislosti, mohl osvětlit svět až tak, kam sám stačíš... podobně ten Křovák: Když mu nesdělíš pravdu, hrozí, že Tě zapíchne oštěpem (jako u každé civilizace, která Tě nechápe), když vytáhneš třeba mobil nebo zapalovač - protože se bude cítit ohroženě... ovšem, když mu vysvětlíš, co to je, a k čemu to je, pak Tě nebude mít rozumný důvod zapíchnout (leda by Ti to chtěl třeba vzít, což je na pomezí něčeho, čemu se dá říkat "rozumný důvod") ... a zapalovač už mu k něčemu (i když krátce) bude - samozřejmě, že mu nemůžeš vysvětlovat teorii vlnění a kvantovou fyziku, musíš mu o tom fungování telefonu trochu lhát (zjednodušování = lhaní s dluhem "jednou Ti já nebo někdo řekne pravdu")... ale v takových případech není zbytí

jistě, jsou lidé, kteří o pravdu nestojí... a zrovna já nejsem ani učitel, takže ji ani nehodlám šířit: ať si je každej hloupej jak chce... rád se mu zasměju a pokrčím nad tím rameny, když se mne to nebude týkat... kromě lidí, na kterých mi záleží: po těch chci co nejvíc, aby jim svět neubližoval, aby věděli všechny možné důsledky toho, co dělají a mohli se rozhodnout správně, pokud to zrovna vůbec jde... a díky všem, kteří tohle udělají i pro mně

drsnosrstej kokršpaněl: vavaoko: jo, Terry má spoustu chytrých, hodně hlubokých myšlenek, schovaných do vtipu... má taky: "Děti se mají učit malé lži, aby v dospělosti byly schopny uvěřit těm velkým" - zdá se to jako opak toho, co tady píšu, ale není... to by ale bylo na celý článek, na mnohem delší úvahu o tom, co pravda vlastně je

divoženka1: Myslela jsem si ,že by mohlo být správné i obojí

Hazentla: divoženka1:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=420

Hazentla: divoženka1:
Záleží jestli píšeš češtinou, ze které by měl radost každý druhý obrozenec nebo spíš současným jazykem.
Správně je obojí. ;)

divoženka1: Chtěla bych se zeptat píše se správně česky dílo napsáno/To mi zní lépe/ nebo dílo napsané.

Tara: Paulmatthiole: ano, asi tak POLOvina populace:-)

Hazentla: Já jsem jen ráda, že je zase jednou v Zaujalo vás dílo, co je napsané bez chyby.
:)

Paulmatthiole: Tara: To by nebylo nic nového :-) Ale když se k tomu přidá i určitá část nevrchnosti...

Tara: Pěkná diskuse...
Jinak - teď jsou v módě /zejména od vrchnosti/ POLOpravdy a POLOlži.

Paulmatthiole: Když začneme debatovat o tom, co je pravda a co lež, tak je zapotřebí připomenout i to, že v některých případech je úplně jedno, jestli někdo říká pravdu nebo lže, protože ať tak nebo tak, oboje je ve výsledku prostě k ničemu.

Jako když Křovákovi budu tvrdit, že Země není středem Soustavy - pravda to sice je, ale úplně stejný efekt bude mít prohlášení, že tomu tak je. K čemu mu budou takové pravdy? Voda pro něj nepřestane být mokrá a nebe modré, a ani mu to nenaplní břicho...

vavaoko: drsnosrstej kokršpaněl: René Vulkán: Je to tím, že lež není opakem pravdy, ale jen její nepřítomností. Stejně, jako (jak řekl klasik Terry P.) tma je jen nepřítomností světla. Nikoli opakem.
Co je však opakem pravdy, jsem (zatím) nevykoumal.
Dám ST