DenieM

Další pokračování mé povídky. Čtěte, přátelé, a povzbuzujte mě, pokud se vám to líbí. Děkuji.

Nápad vznikl konverzací dvou obyčejných slečen, a já se rozhodla o něj s vámi všemi podělit. Snad se bude líbit. Příjemné čtení!

Věřte mi, přátelé, nedává to smysl, tak ho v tom nehledejte... ale kdo ho najde, má malé bezvýznamné plus!

Je mi smutno, tak vzpomínám.

Krátké drabble se zadanými slovy: pohnojit, vyvádět, vrcholek, ucpat a žádost. Rozhodně to nedává smysl, ale 100 slov je příliš málo na logiku.

...aneb neumím počítat a číslo tři se mi nelíbí.

Nejsem žádný poeta, ale líbí se mi, jak ta slova spolu zní. Kdo ví, třeba je to i poezie, mě jen baví psát.

Jen krátké zastesknutí po mém druhém domově. Ten písek a vlahý vánek cítím ještě teď!

První, a možná poslední, pokus o poezii. Nesuďte příliš tvrdě, je to jen zamyšlení.

Krátký příběh, který by jistě mohl být ještě lepší, než jak jsem jej vykreslila. Konec je v mých očích poněkud nedostatečný, posuďte však sami.

Povídka inspirována skutečným životním příběhem.