VÍRA, BŮH, NÁBOŽENSTVÍ => OSUD

Nemohu najít kategorii, do které bych toto dílko zařadila a tak se vás pomocí anotace pokusím dostat do situace. Slečna (většinou ji nazývám slovy děvka, coura), kterou jsem přistihla se svým asi přítelem, má ráda tento citát a v rámci velkého smutku, naštvání, ponížení a dalších pocitů vzniklo tohle dílko, kterým chci poukázat na mnoho věci, ale především na to, že výmluv je občas dost, a že když už něco děláme, neměli bychom se schovávat za berličky, jakou pro mne slovo osud, minimálně v tomto případě je.
» autorka: Anye
Náboženství už nás omrzelo, novou berličkou je osud. Znít to mysticky a především se máme na koho vymluvit. BOMBA!

„Věřím v osud. Věřím, že všechno na světě se děje z určitého důvodu. Věřím, že co se má stát, stane se. A že pokud to tak má být tak to tak bude. Jednou. A pokud ne… prostě to tak mělo být. Ať už to bolí, jak chce. Osud nezměníš.“

Díky velice zvláštní a zároveň nemilé shodě okolností, se mne tento citát začal týkat. Nejsem jeho autorka (díkybohu), ale přinutilo mne to podívat se na dnešní lidi a na jejich výmluvy a berličky. A dospěla jsem k názoru, že se lidstvo nemění. Vyměňte slovo osud za slovo Bůh, boží vůle či kroky a bavíme se tu o názorech od středověku až možná k některým našim babičkám. Bůh vede naše kroky a vše co se stane je jeho vůle. Doma si dáte 10x otčenáš a 12x zdrávas, v kostele zaplatíte „povinně nepovinné poplatky“ (odpustky) a vše je odpuštěno.

Dneska už argumentace s Bohem nezní tak dobře, ale když řeknu: je to osud, jsem z obliga. Já za to přece nemůžu. Já jsem nic neudělala špatně. Já jsem to vlastně ani nechtěla udělat, ale víte, neměla jsem na výběr. Jo a jak to? No to víš osud.

Musíte sami uznat, jak velice scestně to zní. Zeptáme se třeba několikanásobného vraha, proč zabil a on řekne, že to byl osud. Fajn, tak jak to byl osud, to ti musíme odpustit. To je jasné. A jdeš ven a jak se to stane znovu, no jak to byl osud, tak můžeš pokračovat.
Neříkám, že nejsou situace, kdy je člověk nucen srovnat se s nějakou špatnou situací. Při nehodě, která nebyla jeho vinou, si zlomí páteř a do konce života nebude moct chodit. V tom to případě si hledáme něco, abychom se situací smířili, a osud je v tu chvíli asi ta nejlepší možnost, ale to co dnes lidi dělají s osudem, považuji za naprostou zhovadilost.

Neumíme se postavit realitě. Prostě si jen tak stoupnout před zrcadlo a říct si, udělal/a jsem chybu, někomu jsem tím mohl/a ublížit. Ne. Tohle nečekejte. Ono je totiž daleko snazší říct si: Co se má stát, stane se. To nezměníš. Zajímalo by mne, kdy si lidé konečně přiznají, že si vše nalhávají. Oni sami ovlivňují to, co dělají, mohou za to, co kde řeknou, komu ublíží a není v tom žádná boží končetina ani tajná síla, která přesně říká, že teď 24. 3. 2012 v 22:22 píšu tuhle větu, se všemi možnými pocity, hrubkami, slovesy a eufemizmy.

Ale chápu to, je těžké postavit se světu, když jste špatní. Když víte, že byste bez berliček, které vás doslova drží na nohou, nedokázali žít. Ono je asi náročné, obhajovat své špatné chování svému okolí, ale ještě náročnější musí být, když si to máte obhájit sami před sebou, to je pak takový osud vhodným argumentem na vše.

A tak autorce mohu vzkázat pouze jediné: Ahoj jsi mrcha, ale sehnala sis mantru, aby sis mohla všechno své chování obhájit, tak ti tedy gratuluji a hezký život, s tvým argumentem na celý svět. S tvým osudem.
Tipů: 4
» 24.03.12
» komentářů: 11
» čteno: 1349(14)
» posláno: 0


» 25.03.2012 - 12:19
Dle mne ať si každý věří v co chce. Pokud někdo všemu, co se mu přihodí, říká osud, já mu to přeci vyvracet nebudu a nemůžu, jelikož na to nemám právo. Já jsem silně věřící a miluji Ježíše, neboť vím, že na mne dohlíží. Má proto na mne někdo kvůli tomu útočit, jelikož to vidí jinak? Každý má svobodné právo věřit a upínat se v to, v co chce. Pro mne je důležité, v co věřím já, ne ostatní, tudíž ani nemám potřebu o nikom hlásat, že je to "mrcha" apod.
Přeji hezkou neděli.
» 25.03.2012 - 15:18
Offline.Uzivatel: Ale já přeci neříkám, že je mrcha protože věří na osud. To že je mrcha dokazuje to jak se chová k lidem, pouze jen tvrdím, že člověk by se neměla neustále schovávat za slova jako je osud nebo třeba i Bůh, ale měl by převzít zodpovědnost za své činy....neodsuzuji víru, pouze výmluvy!
» 25.03.2012 - 20:23
Paulmatthiole
Víra v cokoliv je právem každého z nás... ale aby kdokoliv obhajoval své skutky stylem, že za ně může jakási éterická bytost, případně osud, to se mi zdá poněkud podivné.
» 25.03.2012 - 22:16
Paulmatthiole: Ale když si to tak vezmeš, dělají to téměř všichni...myslím, že je to až smutné, jak máme potřebu se neustále za něco schovávat...
» 25.03.2012 - 22:20
Paulmatthiole
Čistě technicky - na podstatě čehokoliv nic nezmění to, že se k tomu někdo více či méně hrdě dozná, ale je to otázkou, řekněme, stavovské cti :-)
» 25.03.2012 - 22:23
Paulmatthiole: myslíš, že to nic nezmění? Holčina si začne s mým klukem a obhájí to slovy: Je to osud mělo to tak být...to je podle mne největší výmluva na světě....Je jasné, že kdyby řekla: Jo je to tak, jsem děvka, s tím nic nenaděláš, tak by to bylo asi dost překvapující a nezměnilo by to nic na tom, že mám choutky stát se vrahem, ale rozhodně by to bylo přímé...místo schovávání se za slova jako třeba osud.
» 25.03.2012 - 22:27
Paulmatthiole
1
Říkáš jinými slovy totéž co já, Anye :-)

Pokud na celou věc pohlédnu takříkajíc z pozice nezaujatého pozorovatele, osočuješ tady onu slečnu, ale jaksi vypouštíš tu druhou stranu, to jest svého přítele. Na nevěru (nebo cokoliv v tom směru) musí být dva, Anye.
» 25.03.2012 - 22:30
Já ho nevypouštím, to se neboj...jen tohle je věnováno jí...a až se zase dostanu do deprese jako včera, tak zase věnuji něco jemu....má tvorba je jeden velký koloběh od deprese k novému dílu přes klid štěstí a zase dokola!
» 26.03.2012 - 15:36
stane se to co se stane...
» 29.03.2012 - 09:15
A proč by ses měla dostávat do deprese? Je to snad tvůj osud? Věř tomu, že to tak mělo být. Když ne dnes. přišlo bvy to stejně. To není osudem. Ani vírou. To je prostě život. Kdyby ten tvůj bejvalej nechtěl. Chlapa žena neznásilní. Ani Děvka.
» 29.03.2012 - 15:14
vavaoko: To jsou takové ty slabé okamžiky, kdy člověk nadává celému světu a já se s nimi vyrovnávám psaním. Beru to tak jak to je. A vím, že jsou v tom vždycky dva, ale tohle je jen způsob obrany ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jsem jiná | Následující: Nikdy více

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.