Líbilo se

Lilith:
Malé fajn radosti ;-)

Lilith:
Gratulacion ;-)

G.P.:
Je vážně krásné o lásce snění,
horší však pak bývá to probuzení...

Besinka:
G.P.: já se učila psát,ale neudělala jsem státnice,tolik klepů za minutu,to bylo těžké a bez chyb

G.P.:
Indián loupe mandarinku,
nacpává si s ní svou dýmku,
díky ní kouř dělá přímku.

A ten sysl hnedle vedle
pod větvemi staré jedle
k obědu dojedl knedle.

A rým řekl mim...

Kam zmizel mandarín?

G.P.:
Na starém psacím stroji těžko se psaly básně,
tam každá malá chybka byla vidět tak jasně,
kolikrát se mi stalo, že začínal jsem znovu,
kvůli jednomu překlepu, kvůli jednomu slovu...

Lilith:
Ještě mám kufříkovej někde zahrabanej ve sklepě... ;-)

G.P.:
Ty stíny pod lampou skrývají objetí,
poprvé, podruhé a ještě potřetí.
Jenomže dřív, nežli by sis zvykla,
ten stíny se rozechvěl jak lampa blikla.
Plamen se zatřásl a tiše zhasnul,
tebe mi vzala tma a já jen žasnul...
Stojíme v temnotě jen kousek od sebe
možná jsi vedle mně, možná šla's do nebe...

TetaKazi:
Kdepak, "laskoviny" nikdy nezklamou.. Vždycky když dočtu, něco se mi stane s obličejem - asi úsměv?? ;-)

M.A.Rek:
Přítel, no, ten co s ním pil
tím udáním ho pěkně otrávil
až vyleze co kmet ven z basy
oplatí mu, na to vem jed, asi...

G.P.:
Měla těsné legíny,
teď už prdí do hlíny
a on trouba zase
bručí pěkně v base...

G.P.:
V té tiché kavárně uklidním myšlenky,
tiše se rozletí jak malí motýli.
Nad šálkem kávy a kouskem Marlenky
hýčkám si svůj svět, alespoň na chvíli...

G.P.:
Je to jako lavina:
Kravinu stíhá kravina...
:-)

G.P.:
Spěchá děda k holiči
ať s dlouhými vlasy
bleskurychle zatočí.
Lezou mu totiž do očí
a překážejí mu asi,
když tancuje na tyči...

tajemství přírody:
Krásná hygiena i duše.

M.A.Rek:
Při krájení cibule nadrobno,
se buňky plné síry boří,
a těkavé látky se uvolňují
do těla když nůž se noří.

Mořem vzdušným do očí vplují
stále vlhkých, tak jak být mají,
v očích kyselinou sírovou
a sirovodíkem se stávají.

Oči se brání, vláhu roní,
ředí a vyplavují pláčem,
snad tím vetřelce se zbaví,
víčky mrkají jak stěračem.

~

Je snad dnes cibule již jiná?
Proč nepřiměje mne už k pláči?
Snad došly po letech mé slzy?
Vyschly snad oči, co nic nezračí?

Lilith:
Láska, obejmutí, smích...

tajemství přírody:
TO NEBUDE ROZHOČÍ, ALE BÁSEŇ TĚLA , POZVÁNÍ NA TANEC, NEBO NOVÁ PÍSEŇ CO JEŠTĚ NEZAZNĚLA.

Marťas9:
Místo odpovědi posílám objetí...

Špáďa:
Boží, boží, boží,
tohle slovní zboží!