Líbilo se

René Vulkán:
Lehounké
jako ten sen

a modlitba

divoženka1:
Pripomnělo mi to,četla jsem,že Karel Kryl chodil spát s dlaní nahoru.To aby ho ten nejvyšší mohl vzit v noci za ruku

tajemství přírody:
Je hezké, jak mluvíš o nedokonalosti, příjde mi že z ní si příroda může brát sílu, že to patří k jaru a lidem.

G.P.:
Kam zmizel smích?
I klaun dnes ztich'.
I komik přežívá
protiva.
Tak začněte už, k sakru, hrát,
ať se můžem začít smát!

G.P.:
Vše rozkvétá, vylézá klíček za klíčkem
do nadpozemských krás,
než přijde se vztyčeným prostředníčkem
zase sviňa mráz...

tajemství přírody:
Besinka: KRÁSNÁ BÁSNIČKA, MÁ TAKOVÝ HŘEJIVÝ, UPŘÍMNÝ VERŠ, LÍBÍ SE MI, JAK JSI NAPSALA VŠE STRUČNĚ, JASNĚ A S OHROMNOU PORCÍ LÁSKY. DÍK.

G.P.:
Zavřít oči,
zanotovat,
známou melodii
ať svět se točí,
neplánovat,
žít lehce s nostalgií...

G.P.:
Běhat, skákat, kličkovat - jo, to byly časy,
dnes mi chybí síla, vůle, chuť i vlasy...

René Vulkán:
tajemství přírody:

Dík za kvalitní komentář!

tajemství přírody:
Hezké, Prý život má nohy jako krásná dívka.
Prý život umí být i holý jak nepopsaná knížka.
Prý mu narosla i díže zlatá, ruce plny hoven, bláta,
prý je jedno kdo se fláká, na kabátku smítka.

tajemství přírody:
Psavče , psavče. Staré pany jsou vzácné, chybí tam ještě jedna sloka, ale nenapadá mne jak tomu dát ten ctěný říz, takhle je to stejné jako kdyby básník psál o starém panicovi a nezmínil pivo. Jana

M.A.Rek:
;o)

To jednou dva z Pardubic
když v Pardubicích byl hic
cpali se horkým perníkem
na výletě parníkem,
a zdravili kapitána tě pic

Jedna paní z Opavy
měla velké obavy
jestli se vejde do kalhotek,
a taky do nových botek.
Jo, trochu ztloustla. A vy?

A ta paní ze Zlína,
ta je vám tak líná.
jenom leži na kanapi,
střídají se u ní chlapi.
nalévá si k tomu vína.

Jeden pán u Bohnic
nevzpomene si na ni,c
ani na dům, kam patří on,
který asi je to pavilon,
jen ví, že patří do Bohnic.

Jo, v tom lese u Jičína
rozčilená baba ječí na
dědka svého, že uletěly
mu z úlů všechny včely,
neví, že ona je ta příčina.

Ten chlap u rybníka Svět
šlehnul si, a už je sjet,
ne že by jindy nebyl,
byl sjetej vždy, ten debil,
snad nebyl když mu bylo pět.

M.A.Rek:
Mé malé kočičky
přivřená očička
již přede a kňourá
vlhká je kočička

hravá a přítulná
petit chaton
není platonická
říkal to Platon

;o)

Zeanddrich E.:
Kouzelná báseň opět, Besinko :)

Lionhead:
Hezká, pozitivní. (-:

Marťas9:
Jeden známý cyklista
je už dlouho penzista,
dobře mu to šlape
prodřené má gatě.
Neúnavný penzista.

G.P.:
M.A.Rek: Báseň je otevření,
duševní nahota však striptýzem není,
je příliš intimní na to, by dráždila
jen dalším duším nahlédnout svolila.
A věří, věří v pochopení
ne, báseň striptýzem není…

M.A.Rek:
Letí sokol, letí z dáli,
doletí-li včas, zdali,
již zakroužil nad dědinou
pro radost svou jedinou,
ze sokolovny již mávali.

M.A.Rek:
V záblesku očí, duše odhalená,
mění cos v poezii, nic v báseň,
nesmělostí, něhou, žádoucí se stává,
z přítmí studu čistá když vystupuje,
zjeví se krása, jež skryta je nespatřena.

Jako ve světle lamp žena neoděná,
pod závojem z noci, pod tahy pera,
vystoupí báseň, snad oslněna, ne němá,
odhalí sny, i nitro, odhalí sama sebe,
v konvencí hávu když není zahalená.

Jako když tkanicí trhne, patentka cvakla,
a již klesá, za čím se skrývá nahota citu,
a to co kroutí se vilně jako kráska svůdná,
je jen otazníkem tančícím za touto básní,
je báseň striptýz, když duše je obnažená?

G.P.:
Mladý myšák kroutí fousky,
předvádí ohromné kousky
aby myšku okouzlil,
sexepílem ohromil,
proto pěkně práská fousky