Líbilo se

jc senior:
znám báseň
o kořenech, které hledají své stromy
o žebravých tónech v plácku mezi domy
o ztraceném dechu v přímočaří
o motýlu, co létá nad herbáři
znám báseň vepsanou v dlani
o souzvuku doznívání
*

vavaoko:
Heliový balonek s křídly. Na loktu usedá motýl. Tak jasm tedy ještě nevstával. ST

Mbonita:
vina je skvrna na duši co nevyčistíš...

vavaoko:
Tam stačí k věčeru sednout na lavičku a díva se, jak jdou. Kurvy, pasáci, básníci, malíři, žebráci a studenti..
A Mánes, Dobrovský, Trnka, Werich.. Mám rád, ta mista.
Tobě veliké ST

René Vulkán:
to de

René Vulkán:
to je můj šál (záměrně nepíšu šálek, to se mi zdá malé pro velikost tvé miniatury)

Kajuta:
"Tady píšou, opatrně, hluboká díra.."
"Žáááádnooooouu neeviíííídííííím..."
Žbluňk. :)

Verena:
bez překladu ani ránu

vavaoko:
Pokud je duše ve vodorovné poloze, potom pravý úhel může směřovat jen ke špičkám bot, či k nebi... Asi tak. ST

churry:
V kombinaci do spirály...levotoč***

Lota:
.
ono je to jedno o čem u Tebe si čtu
jestli o Šumavě, kterou z nám ze sedla svého kola
či mém domově Praze
satiře
lásce
zkrátka o čemkoliv
a třeba's ať píšeš komukoliv
všechno, všechno, všechno
bez výhrady
je úžasné
.
asi jako básněnka
jen na rozdíl od ní
mně už se nedostává
slovní zásoba
:)))

jc senior:
jak málo stačí k ohlédnutí
zátěže se zbavit kamene
jen málo stačí vášni k procitnutí
pod košilí dosud vězněné
*

Špáďa:
Mela, ženo! Ta ti šumí! Nezesílí...?
                            — Sezením ušita? — To ne?! — Žalem? — ...
— Ani to? — Krpatá prkotina!

Zasouvám pátek do soboty...
Tyrkys = sykryt
Kapitán zná ti pak:
    úterý retů,
        košili, šok,
            údol plodů,
                kolizi, lok,
                    korkově, děvo, krok...
I zasunul Lunu, sazi.
I jo, vsunul Lunu svoji!
Na výdešnou on šedý van.

kvítek:
hladí i mrazí...ST

Květka Š.:
tak to jsi fakt zmáknul...
ale ti smradi co ty dekle kradou
by zasloužili pořádnej výprask.
A klidně na holou.A sukovicí.

Špáďa:
Vyzdvihuji kaligrafii poslední sloky. Též pokus o rým na začátku třetího verše každé sloky, ten už tak elegantně nevyšel, ale palec za celkové hodnocení mi to směrem dolů neotočí...

Špáďa:
Mementem vzdor. Šílený hrůze.
Sám uvnitř pláču jako pes.
Smutná a přesto krásná tuze.
Jak dobře, že čtu ji na Libres!

krizekkk:
Naprostý souhlas!

Mladí si zvykli stiknout „reset“,
když „Game is over“ naskočí,
život však jeden — a ne deset!,
maj’-li být mravy náš kočí.

básněnka:
obr kolodej: chodím každý den kolem stromu s očima..asi tak..a ejhle...:-)

labuť:
Šlápoty ze srdce
spadané do písku
ukryly vzpomínku
zapsanou v notýsku

:-)

šuměnka:
A co když
je nevědomost vysvobození??

a vědění zas silná mříž?

(pak útěk mnohý moudrý ocení :))