Líbilo se

Kajuta:
Hazentla: To je takzvaný Bezínkov a tam je všeho hojnost. :) Tam je to lesem požehnaný. :) Je to někdy rozdíl najít houby a.. ,houby,.. :)

nejsembásník:
člověk člověku - člověkem ...
krásné čtení

hloubavá:
Květka Š.: Ano. To byla úplně jiná doba. Žádný chvat. ani stres.

hloubavá:
Špáďa: Ne, foťákem. Ale docházely už baterky. Většinu šťávičky jsem vyplýtvala u Valdštejnů.

zenge:
отли́чный!

básněnka:
jc senior:
schovala jsem si ji na památku
v hrotech roubených je hvězd
jak krásné je... nechat se a zároveň... svést...:-)

jc senior:
roubenky ve tvaru hvězd
někde je prý prodejna dobré nálady

za dolar, za euro, za kopějku?
za černou známku s Dostojevským!
*

zenge:
jsem bojovníkem proti každé válce prašivé
jenž nehlídá zájmy humanity
a lidé jsou v ní bity.
Ať vedena Samem nebo Ivanem.

Kapka:
Za dary které rozdávala
země už díky nečeká
poslední slzy vyplakala
odplatí nevděk člověka
ST

René Vulkán:
kecals o svý holce
jak když voda teče
prej ti nikdy neuteče

včera jsem ji zahlíd
tu tvou novou Japonku
jak stála u ponku

vejtaho, chytráku
... s rukama ve svěráku

PS
i když si dělám srandu, neznamená to, že by se mi tvé dílo nelíbilo

zenge:
já do postelí beru obě
teploty se vyrovnají
jenže s pérem
je to v háji;-)

Mbonita:
milé

Kapka:
ST
Hory doly jsi prošel
vše kam nohy donesou
na pěšině zvolnil kroky
vzpomínáš si na ty roky
v básních, slokách s noblesou

básněnka:
báseň je krásná...a někdy přemýšlím...když mne strašili občas peklem,jestli v něm přeci jen už nežijem a pak...až někdy...přijde ten proklamovaný ráj

Kars:
Pod peřinou životu naslouchat
obtěžkán břemenem touhy snít
pak vinohradem ňadry protkaném
provoněnou loukou do pohádky jít

jc senior:
malý, lehký košík z proutí
skrývá kousek radosti,
více, nežli srdce z pouti,
jsou v něm tvoje drobnosti
:o)

Bastet:
Hle, zářný příklad toho, že text vázaný jednoduchým rýmem nemusí být nutně říkankou, říkačkou či dokonce odrhovačkou.Pokud autorovi nechybí talent. Tady pak jasně talent(u) přebývá. Jo!

Bastet:
Čtu báseň, soudím - milostnou, a najednou...

"Má lásko, můj živote!" říkají většinou zamilovaní.
"Má lásko, má smrti!" říká básník...Jak prosté.

René Vulkán:
Pestré. Od tíhy po snovou lehkost

básněnka:
chodím po Kampě za dne i za soumraku
vidím tě s pláštěm
i hůl se najde... brachu
ne nemám strachu
jen dlažba prý zasyčí
jazykem kočičím...