babička a děda měli výročí svatby a já potřebovala na dort verš, tak sem vzala tužku a papír a vzniklo toto:

z minulého století...

Pražádný praŽandy.. Kolínský bez kolínský :)

.....

Báseň v proze ...

Bez názvu, bez anotace.

Jeden obraz za všechny

nevím, co říct, někdy jsem komik se smutnou tváří...

Podle jedné legendy..

Tak se usměj, zlato. :-)

Pro syna

A pak, že nemají důchodci fantazii - vracím k mámě autorce, jenž to původně nechtěla zveřejňovat - nebylo to zcizeno- naopak vnuceno.

O nicu - jednominutovka

Že by k obrazu od Edgara D.?

archivní z Literu, přepracováno

.....

Jen tak...

Možná je trošičku smutná, to se tak někdy prostě povede i když je člověku dobře a milo. Psáno pro mou Lucii

Jen tak...