PUTYKA S POCHYBNOU POVĚSTÍ

PUTYKA S POCHYBNOU POVĚSTÍ

Taky jsem byl svobodnej
a utrácel svý mládí
v bazénech nej-alkoholu
ideálů a vzdoru
v oparu neřestí
a jak šly dny
šli i kamarádi
v putykách s pochybnou pověstí...

Taky jsem byl ženatej
a utrácel svý peníze
za štěstí v plínkách
koupelnovou pěnu, sprej
za středu ve sklínkách
plných vzkazů pro mou ženu
od divnejch chlapů
v putykách s pochybnou pověstí...

Taky jsem byl ukřivděnej
životem, vlál za plotem
vlastního baráku, rej šel
mimo tlaků, který jsem prožíval
když jsem nahej stál
uprostřed náměstí
pária, co ze strachu utíkal
do putyky s pochybnou pověstí...

....

V hospodě na konci předměstí
světla už zhasla
poslední kmet
co tu zbyl u stolu
vzal do pěstí pár omšelých mincí
a k pultu se šmatlá
aby zaplatil...

Ta putyka se prej netěší pověsti
už snad dvěstě let...