Dota Slunská

„Strach má velké oči" v poetickém hávu.

A přesto tu je...

V tamějším vedru
úsměv do dálek cedrům.

Jakto, že tě neznám?? Píšeš s lehkostí.

Přečtu ji prckům a dám echo. :-)

Vyřiď psovi, že cenu nemám, ale pochvalu jo.

Přehlídka kání...

Nejsi žádnej Čeněk...máš talent! :)

Krása číst.

Flanďáci...maj různý věci na práci.

Uf...jen myšlenkové pochody, říkáš...zaplať pánbůh.

Jsem pány svého života...naštěstí. Plníme se zážitky a zkušenostmi a máme možnost stát se dobrými lidmi. Můžeme být docela kvalitní schránkou (než o ni přijdeme). :)

Krásné vyznání.

Píšeš hravě a zvládáš to hravě.

tvé básně jsou životy
třpytivé ingoty
z prastarých kokil
těší nás roky a roky a roky
(a doufejme, že to nikdy neskončí:))

Ať se jdou všechny neduhy bodnout!

Poslední dvojverší to celé nějak umoudřilo :D
Pěkná jízda!

Křísí? Křtí? Dohání k šílenství? ...?
ST

Ty veršneš všechno. A pěkně!

Ten konec si rýmuje jak chce...přesně jako láska.