G.P.

Sám uprostřed hlučícího davu
napsal klasik a dopil hořkou kávu,
někdy je ovšem taková samota
jak balzám na duši, vybraná dobrota.
To záleží jen na mé duši
kde se toulá, kdo to tuší...?

Tak to já v neděli
tuze rád lenoším,
pospím si trochu déle
a nic moc neřeším...

Tak tohle znám
a je to vážně vzpruha,
když večer zvlhne
a vložnici je duha...

Bývalo čtyřočí
a bývalo to milé,
jenže teď vadí nám
v tom souznění brýle...

Mám myšlenky černější,
než bývá zdrávo...
Pohledám ideály včerejší.
(a smíchám s nimi SAVO)

Tobě, hochu není rovno,
brzy zveršuješ i H...o!

Já to pořád říkám, že jsi kecka ukecaná.
To přece stačilo říct jednou větou, tak jako já:
Miluju Tě, i když mě někdy pekelně štveš :-D
Tak víš co? Dělej to dál, ať se nenudíme :-)

Naštěstí je tam většina stránek pro každý můj den a tak nemám až tak moc práce nalistovat tu správnou ;-)

Nestačí, ale
...
pomáhá...

Panečku!
To je dlouhá a rozvitá věta!
Odsud až na konec světa.
Jdu hledat kaštan života... :-)

Je spousta stupňů
síly mlčení
však nejsou k měření,
jen
k neuvěření
snad
k nepochopení
a pak
jen
k trápení...

Kamínek lásky
se krčí v pelíšku
z hlubokého mechu naděje
...
že neodejdeš
...

Nic si nedělej z toho, že nemáš tipy, ono to stejně není důležité, důležité je si občas hezky zaprskat...až do duhových gejzírů člověčí symfonie v moll...

Za to můžou ty Hopsinky,
když posedáváš u sklínky...

Ze všeho nejhorší je probuzení,
chvíle, kdy bortí se sny.
Kdybych tak dál mohl zůstat v tom snění,
za noci měnil bych všechny své dny...

labuť: Tak tedy tóny mě nenapadly :-) To by byla balada :-D

Tváří v tvář smrti
bych byl naštvanější
a surovější
a vzteklejší
a naturalističtější...
A jen doufám,
že budu mít dost sil,
abych byl

***
až přijde...

Ale Járo, to je jednoduchý. Bejt věčně mladej může každej. A víš co na to funguje úplně nejlíp? Vůbec o tom nepřemejšlej a prostě žij, jak Tě baví.
A potom to stáří prostě nepřijde
(kašli na zrcadlo a co říkaj lidi!)
;-)

Komentář si přečti u mně :-)

Bude asi zajímat Věrku,
že od smíchu máš kérku :-)