Modlitba za dědečka

...nechtěla jsem to psát, ale při péči o umírajícího mi to stejně nedalo a pocity musely ven.. omlouvám se za možná přílišný naturalismus..
Teď už je z tebe
Jen kost a kůže
Nádory zničená
Hromádka bolesti
Všechny tvé znalosti
V nichž ti nikdo nesahal ani po kotníky
K čemu ti jsou

A my
Tví nejbližší
Náhle tak cizí
Lež skrytá za úsměv
Tíha skutečnosti
Neskutečně doléhá

Přejeme ti
Klidný odchod
Bez utrpení
A uvědomujeme si
Mrazivou jistotu
Že totéž
Může potkat
Kohokoliv z nás

A že nic
Nebude nikdy
Stejné jako dřív
Tipů: 23
» 17.08.12
» komentářů: 14
» čteno: 1452(23)
» posláno: 1


» 17.08.2012 - 17:43
za odvahu a oběť ST
» 17.08.2012 - 18:05
...
ST
» 17.08.2012 - 20:52
ST
» 17.08.2012 - 22:14
posílám sílu... ST
» 17.08.2012 - 22:23
ST))
» 18.08.2012 - 08:33
Čas trávený vedle blízkého nemocného vyžaduje velkou vnitřní sílu, aby byl člověk schopný to ustát sám za sebe a ještě dodávat odvahu nemocnému... drž se, vím, čím procházíš!
» 18.08.2012 - 09:17
Snad jen: Vydrž. ST
» 18.08.2012 - 10:03
Uff, ta bolí((.Držte se..
» 18.08.2012 - 10:42
Děkuji za podporu.
Utěšuje nás jen fakt, že jsme dědovi prodloužili všemi možnými způsoby život o pět (!) let, ačkoli poslední týdny jsou jen přežíváním, a že do poslední chvíle bude tady s námi doma, tak, jak si to přál.
Co se týče odvahy a statečnosti, tu má hlavně děda, ne my. Je velký bojovník. Bez jeho vůle žít by veškerá péče byla úplně k ničemu.
» 18.08.2012 - 10:50
krizekkk
Čas prý nás k zemi tíží, dívej se kolem nás,
stáří se v dálce blíží, to je věc zlá, věc zlá,
stáří se v dálce blíží.

Jak starý strom tě sklání, ohýbá záda tvá,
čas nedá na smlouvání, každý stárne jak má, jak má,
každý stárne jak má.

Marně hochu doufáš, vrásky ráno zkoumáš,
stáří hlásí - hle, to jsem já!
No tak, proč si zoufáš, šedé vlásky hledáš,
stáří, stáří čeká nás!

Čas je pán neúprosný, všem stejně ubývá,
každému stejně měří, všem stejně ubývá,
čas neúprosně letí, všem stejně ubývá,
každému stejně měří, všem stejně ubývá, ubývá,
všem stejně ubývá.

Nastav ucho k času, stáří má svou krásu,
vnímej, vnímej, pravdu má,
jak to ve světě chodí, jak se láska rodí,
vnímej, vnímej, dokud se dá, vnímej.
J.Schelinger Čas
» 18.08.2012 - 15:09
Při vzpomínce na dědu Tě bude hřát vědomí, že jsi pro dědu udělala všechno, co bylo v tvých silách.
» 18.08.2012 - 18:17
dobře napsané
» 19.08.2012 - 20:05
Nezhodnotitelná, modlím se za modlícího.. Človíčku obětavý, udělaly jste maximum, co bylo možné v lidských silách.
» 05.09.2012 - 14:06
Tváří v tvář smrti
bych byl naštvanější
a surovější
a vzteklejší
a naturalističtější...
A jen doufám,
že budu mít dost sil,
abych byl

***
až přijde...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Bez sebe | Následující: Náležení si

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.