G.P.

Dříve jsme měli na Pražském hradě

Krále...

potom Císaře...

A teď se o hrad pere knížepán s chudým zemanem... :-(

Láska , i když pod maskou,
dál zůstává - Láskou ;-)

labuť: Jé, můžu se přidat? :-)

Ať kráčíš, kam kráčíš,
Quo vadis, domine,
konec té cesty
(a smrt)
tě nemine...

krizekkk: Uf, tak to moc děkuju :-)

Měla štěstí,
zemřela mladá.
Oblé boky, bílá záda,
hebké tváře
a plné rty.
Nestihla povadnout,
jak věk si žádá.
Zemřela nahota,
krásná a mladá...

Řekla jsi to hezky,
na mou věru,
žádné třesky-plesky
a tak BERU!

labuť: Někdy mám pocit, že tam (v té ložnici) pár z vás potkávám - Ty čteš, tajné zprávy, Gabkin tam vídá duhu...:-)

myšlenka pouhá: Tak nevím, mám mít radost, nebo litovat...?

čubík: Díky :-)

To přece žádný zázrak není,
když milujem se k zešílení,
to přece není žádný div,
že milujem se jako dřív
a netvař se jak malé dítě,
když odpovídám i já: Miluji Tě!

Tak abys věděla,
tohle se nedělá,
dostaneš na holou
rukou anděla :-)

Zmrzlý nos zčervenal zimou,
mrazem pálí v tvářích kůže
a na zahrádce s révou vinnou
zmrzla i rozkvetlá růže...

Prsty zabrnkal jsem na tětivu těla,
tak neplakej, vždyť jsi to chtěla...

Není jenom dobrou
a není jenom zlou,
každý z nás je zebrou
s černobílou hrou.
Jen někdo víc je v černé,
jiný svítí tmou
a žít s tím je perné.
Tys však hvězdou mou...

Lež má krátké nohy
a i když ke lhaní má vlohy,
zůstaň klidná a nad věcí,
můžeš lživé hradby ztéci!
Jen se nenech do hry vtáhnout,
zkus kouzelnou hůkou mávnout
a lžím přistříhneme křídla.
Aby pravda nenastydla...

Na duhovém obláčku
vnášíš se vzhůru,
Amorek za kačku
zpívá Ti z kůru.
Notuje Ave,
pěje Aleuja,
vlásky má plavé.
A za ním jdu já...

Foukej do žhavých uhlíků
a pak se nediv,
bulíku... ;-)

Jako vždy jsi nevinná,
přiznávám - to má vina.
Takhle to vždy začíná:
Jdem do parku, pak do kina,
polibek, pak lavina,
přestávka a svačina,
koncert, duhová tónina
...
Asi je to kravina,
chyt jsem to od Gabkina...

Slunce si vzalo dovolenou
a šlo si dobít baterky
a aniž to tuší
do našich duší
prší...