Prskavky štěstí

Z kabátu kytary
vzpomínkové blues
obléká jiné planety
v nás
a na podkovách štěstí
rozkvétají modré zvonky

Pomerančovou kůru lampičky
si nechávám vtékat na víčka
a v duhovém povlečení
s deštníkem z téhož nebe
skáču přes pařezy dní
tak nějak lehká
Tvým zpěvem a dlaněmi

Baví mě tenhle svět sluncí,
kdy krájím časy týdne
na drobky doručené pošty
svých srdcí
na známé i neznámé adresy
V obálce často
jen pohled očí…
A přece stačí
na jiskřičky tepla
v konečcích prstů duše
Jako vánoční prskavky
hřejí zvláštní krásou
a přitom nepálí…

To je můj podzim i jaro
z Tvých harmonik lásky