zelená víla

mám pocitovky ráda i proto, že za vteřinu může být vše jinak... a tohle je vzpomínkou

moc hezká... připomněl jsi mi můj podkrovní pokoj :-)

hřejivý dotek..

větrání třeba, to nepodstatné vyletí...

tak hlavně jsi se neutopila :-)

opravdu lze jen mlčet, ovšem ne prázdně...

pochopit sám sebe, pochopit to, co pochopit dokáži.. vše pochopení možné není..

už cesta je cíl..

přání si máme plnit..

!!!
Někdy si říkám, že pro děti se dělá tolik, nic proti tomu nemám, ale i pro staré lidi v domovech by se mělo dělat víc, rozbít ten jejich stereotyp, dát jim to "něco" na co se budou těšit, co je naplní až po okraj... co rozetne čekání na jídlo...
pro mě skvěle napsáno!

nedávno jsem četla článek o nezaměstnanosti, o tom, že na jedno pracovní místo se hlásí stovky lidí.. a kdo to " vyhraje"? ten, kdo je JINÝ! nebo třeba jen ke staré věci má nový, jiný postoj... to překvapí i dá vždy, řekla bych...

tak to je silný!

člověk se vždy naučí plavat, když chce tedy...

žít každou vteřinou ve dvaceti i sto letech..

zacílená do středu!!

skvěle napsáno !!

:-)

bolí, ale co nás nezabije to nás posílí... to si říkám vždy, když mě něco semele...

škoda, že nemám akvárko :-)

taková skutečná pohádka..