Muir na brón
Moře smutku
» autorka: Bomejka |
Sedím na břehu oceánu,
dívám se do dálky,
slyším jak vlna za vlnou,tříští se o skálu
Vzpomínky na mládí,tahám jak z obálky.
Vidím dívku s malými copánky,
co myslela,že jen pro ni se točí svět.
Někdy bych natahovala i moldánky,
jak chtěla bych to vrátit zpět.
Všechno zlé,náhle pominulo,
na obzoru plachta bílá,značí naději,
snad najdu místo,kde by se mi lépe žilo.
nevím,jestli sama,nebo s někým...raději.
Mé srdce volá"kde jsi lásko,touha mi tělem proniká"
rozum velí "nespěchej,
cesta možná bude ještě daleká",
však přijde chvíle,kdy Ti bude zase hej.
dívám se do dálky,
slyším jak vlna za vlnou,tříští se o skálu
Vzpomínky na mládí,tahám jak z obálky.
Vidím dívku s malými copánky,
co myslela,že jen pro ni se točí svět.
Někdy bych natahovala i moldánky,
jak chtěla bych to vrátit zpět.
Všechno zlé,náhle pominulo,
na obzoru plachta bílá,značí naději,
snad najdu místo,kde by se mi lépe žilo.
nevím,jestli sama,nebo s někým...raději.
Mé srdce volá"kde jsi lásko,touha mi tělem proniká"
rozum velí "nespěchej,
cesta možná bude ještě daleká",
však přijde chvíle,kdy Ti bude zase hej.
Tipů: 31
» 15.04.12
» komentářů: 18
» čteno: 931(26)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: LÁSKA A ZKLAMÁNÍ
» 16.04.2012 - 10:23
Paulmatthiole
Přicházení a odcházení... každé období má, nebo by alespoň mělo mít, svůj půvab - byť každé v něčem rochu jiném. Nechť ty chvíle přijdou :-) ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: NÁVŠTĚVA | Následující: Jen tak....