zelená víla

a já nevím, prostě nevím...

tak tohle je nádherný!!! přemýšlím, jestli v tomhle duchu existuje málo.. jestli cokoli není vším... nevím, jen vím, že to není o prázdnu...

vzácný jiskření... vau :-)

vůbec netuším, proč mi teď běží hlavou to, jak moc jsou naše emoce čitelné v obličeji a nejen tam...když tohle píšu, usmívám se, očima, rukama, ústy i v sobě... :-)

pavučinově jemná...

šílenství je mít všechno a vlastně nic... pomíjivost, přesto, tam uvnitř se na ni nehraje

tak tomu říkám jedinečné...

jako milovník deště říkám super...

hmmm.. k zamyšlení..

vau.. života uhrančivá laskomina..

fascinuje mě kolik ta dvě slova toho uvnitř každého z nás skrývají... láskyplná tvou láskou...

moc hezká.. sladká tajemství...

krásná, jemná

krásně laděná kdesi pod pupíkem :-)

hmmmmm.... užívám si tvou lahodnost...

i já rozumím, jen bych ten konec změnila na
Jsem tulák,
jsem víc

:-)

jojo, ten šáleček je pravdivý...

tak to mi až zamrazilo, jak to člověk zná z minulosti, ale přesně takhle jsem se cítila...

i já se na konci usmála ...

oštemplovaná stará i nová etapa života... je to zvláštní, jedno razítko a kus života je velmi daleko, ale začátek je blíž a blíž každým krokem...