zelená víla

hmmm, krajková... já kraječky ráda :-)))

Ctirad Justus: tak teď jsi mi rozesmál :) za to díky... už třetí týden bojuju se svým dýcháním a teď se dívám na své výsledky krve a dost málo se směju, tak děkuju...

celej život je neobyčejnej :-)

ST.. silné.. přemýšlela jsem o pravdě, je jí, co je lidí ...

ale soudy lidé dělají často a rádi, tak jako pomluvy... ale to je z jiného soudku...

je to smutné, ale krásné... a opravdu je v tom spousty tvého životního poznání... někdy ten život je ostrej jak žiletka a my na svých cestách potkáme někoho, kdo si myslí, že může na nás křičet ty svoje slova zloby - nemůže, jsou to jen slova, slova, slova... a těch je jak vody v řekách...můj muž říká, že slova jsou někdy zbytečná, že to opravdové přeci z toho druhého cítíš...pokud je to opravdové, tak to opravdu cítím,má pravdu... a když něco nového končí něco nového začíná... :-)

krásná atmosféra...

silný text...

když to nepovíš, tak se nic nedozvíš... :-) vnitřní podstata je být šťastní, ale musíme pro to něco udělat :-)) jen do toho, naděje umírá poslední :-)

neboj :-) já vždycky říkám, řešit se mají věci až když nastanou :-))
ano zamilovanost má nějaké trvání a když, tak se to promění v lásku.. já tenhle cit mám upřimně raději, zamilovanost je dost slepá... a pokud s ní budeme zacházet s úctou, pokorou a vážit si toho druhého bude se nám to vracet... já nemám hádky a dohady ráda, přesto se jim někdy nevyhnu s lidmi, ale takové ty lidi, co to milují a nepřemýšlí o tom,co říkají a jak to umí zabolet, jsem už ze svého života smazala, nemají tam místo...
láska je křehká, ale zároveň velmi silná... ale musíme ji budovat a chránit, každou vteřinou... :-) krásně napsáno, děkuju za ty slova, často o tom přemýšlím... lásku svého muže bych nechtěla nikdy ztratit, je to skvělej člověk, kterého si vážím a vážím si toho, že právě mě si vybral do svého světa :-) a že jeden nějaké ty chyby nasekal :-)

svetlana astachova: děkuju, ten kalkul je strašnej, nedávno jsem se dozvěděla, že někteří lékaři si nechávají platit onkologické pacienty za novou léčbu a pak pacientům nechávají kapat jen fyziologický roztok - strašně se mi to dotklo, přemýšlela jsem o tom, jak si někteří lidé i berou půjčky, aby dali šanci někomu z rodiny či sami sobě a přitom je to jen kalkul někoho kdo nemá svědomí... tomuhle jsem skryta, tohle je hnus bohužel lidskej.. ale s tím nic neudělám.... ale pokorně věřím, že ne všichni se takto chovají...

Ardina: děkuji, tobě přeji totéž...

valerie: děkuju, když už jedno jsem, tak abych žila... snažím se :-)

neboj, nejsi sama, trpím tím podobným.. a ještě k tomu mám sladkou krev, takže pokud budu někde ležet já a sto dalších lidí, oni budou bez pupínku a já budu mít alergickej šok :-)))
loni jsme byli na Moravě a tři týdny bydleli v mobilheimu, krásný bydlení, ale to byly ty čtyřicetistupňová vedra a v tomto domku bylo děsně a komárů, těch tam bylo miliony... my už to měli vychytaný, seděli jsme potmě, svíčky jsme si dali kolem, nalili si vínko a klábosili, ale ten jeden den se ubytovali na pozemku nějací čtyři mladí lidé, ani nás nepozdravili, tak když jsme je večer viděli jak svítí všude, mají otevřená okna a vesele nasávají, byli jsme taky ticho.. ovšem ta podívaná, když zhasli a co se dělo... no nechechtat se nešlo :-))

st velké žízni...

představy jsou krásné, ale realita je mnohdy úplně jiná... já po zkušenostech raději krásnou realitu... :-))
zajímavé, zajímavé...

:-)mám MORAVU ráda, přírodu, pohostinné a pohodové lidi... a ty jejich sklepy, to je krása... přidala jsi moc hezky fotky... už se těším na burčák :-))

taky máme doma malý vinohrad... a není to vůbec špatný :-)))

... ST, cink...

krásné toulání... naše krásná země... :-)

jééé.. jak jsem se vždy těšila na poslední den školy, aktovku zahodila do kouta a huráááá ven :-)) čím jsem byla starší, tím ty letní zážitky nabývaly na intenzitě... :-))