zelená víla

mňamková básnička, ta je tedy sladká :-)

krásně napsáno... mám svoje přátele velmi, velmi ráda a vážím si jich moc... naše přátelství vzniklo nenápadně s úsměvem a bylo a nevyměnila bych je za nic na světě... a jak končí?? ono vždy platí, že se k sobě musí lidé chovat s úctou, pokud to tak není ten druhý o řeznické chování nestojí a odchází... a je rád, že je pryč :-) láska je prostě jemná ve všech jejích podobách...

mně se ty stopy strašně líbí... jak je moře smývá, jak tvoříme další, jak máme mokrý nohy od vody... :-))
super...

použij oči
to na ženský platí :-))

krásný rukopis...

a andělé mají radost... voní láskou, laskavostí, touhou... to všem lidem sluší :-)

Lidi umí ničit živé, u nás pokáceli vrby, jen pro to, že mají listy... zvláštní důvod... vyměnili je za betonové ploty, které nepřidělávají práci, zajímavý způsob, já bych to trestala...

vnímat každý okamžik... a život na když nehraje... :-) i každá bolest nás někam vede...jen si podvědomě nepřivolávat...

:-)

jsem romantik... miluju určité chvíle, vnímám ráda slunce, tmu, vítr, dotek... hmmm, pochutnala jsem si... :-)

láska je jemná...

pěkná ohnivost... :-)

křivdy na nás samotných je nutno odpustit a třeba i sobě odpustit... mlha s červánky krása, okamžiky pro které je krása žít :-)

ty hříchy... :-)

hřeje...tak to má být, ať jsme prohřátí :-)

láskyplné stýskání...

po svých životních peripetiích bych se sem do toho místa já nevracela, ale místo je to bezpečný, když má někdo štěstí... také se občas vracím do minulosti, tam se nám už víc stát nemůže...

krásný...

super.. proto já se držím toho, co nemůžeš splnit, neslibuj...

matousekKkrejca: děkuji, pracuje se na tom a tobě krásné léto a ať se tě bacily nechytají :-))