Špáďa

Jednou ho, oh, uondej!
Komín šavlový vol, vášní mok!
Jasmín útesů Múse, tůním saj!
Kov cáká, láká...   Láká cvok.

(Jestli to rozluštíš, jsi nejen živá!...   |:-)      )

Těšíš se na probuzení?
Jaképak jen asi bude...?
Zkrášlí duhu? Něco změní?
NEDUMEJ DÁL, LAĎ JEMU DEN!

básněnka:
Autor textu písně udělal nejmíň řádovou chybu, "deset zrnek popela..." mělo by být!

Šípem se nepíše,
šípem se střílí,
"open" či ze skrýše,
by skončil v cíli...

(Same, píše šípem as:
salvu palte, tlapu, vlas.)

Za mlada jsem takhle natěšeně čekával na dopisy ve schránce s "pečetním" otiskem rtěnky jedné slečny na kříži přelepu dopisní obálky... A místo toho třeba přišel doplatek elektřiny...

A takhle vzniká závislost...

Lapeni panelem,
pěkně si namelem...
Naložen v paneláku,
usínám, pane, v láku.

Nováková mydlí schody,
jak když káže liturgii...
(Novákovi honí body.
Za rohem má chirurgii.)

Větší říz má snad jen pivo
v ledu pěkně chlazené...
Zapiju s ním odsmradivo...
to z rybníků..., zkažené.

Taji, poesií se opiji, poesií se opíjí, poesií se opij! Ať

Jenomže vono to h.... je z přední strany zaoblený a na konci špičatý..., avšak já ti tam svých pár písmen vy.... téměř symetricky... {|;-)

Posílám jedno mávnutí
a něžný dotek letmý...
Zabrání mysli tmavnutí,
i když se v očích setmí.

Že se to jednou stane,
stále jí na mysli tane...
A ne?
Ne!
E!

Ozvěna z touhy
či touha z ozvěny...
Někdy sen pouhý
raděj' bys neměnil!

pře...tvář...ka (?)

Dnes česals jenom umně slova,
však její kštice čeká kdesi...,
kde mraky jsou jak od olova
a přykrývaj' je černý lesy...

Senátor, pš!, šprota nes...
(Táhl lhát.)

Nechám se jím občas vyvéz(/s)t...

Jeden bez košilky mám v kapse

Myslím, že Ti ropzumím, vzdálenost je pojem silně relativní. Ta geografická i citová.