Špáďa

Jistě si přečtou všichni Tvoji ctitelé. Budiž tam moře vlídné a vítr příjemný...

Bravo!

Alžbětínskou nazpíval nádherně (a mj. též "Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?" a "Stůj, stůj, stůj!"; a nesmím zapomenout ani na "Když muž se ženou snídá..." |;-)

U jezu zeju,
sen dnes
míjím.
Ne, v šedu ’deš ven.

Idol v lodi
si pod farou oraf’ dopis,
kouří lípy, pilíř u ok,
až ryk retů Terky ržá
a kleje, lká.
Mech je rtům utrejchem.

Nesla pěn mety. Na hravé varhany temně pal sen!
Je, jul! Boha hobluj, ej!
Nedbej rad: Za noci pět kil vsedě svlík’, tě pic, o nazdar, jeb’ den!
Ten net!
Jen vid, opar prapodivnej!

Komu mok?
Jemu rank na rum, ej!
Kelímek Emílek.
O, nežít slepý! Ryk sirén! Metanol zabíjel. Tlejí. Ba zlo na temné risky rýpe lstí, ženo!

Tu on: Dál vším smíš šustit, sušším smíš vládnout.

Ze života... lidí

Miluji, když v lese problikávají reflektory hvězd..., ale lucerny pouliční taky skousnu...

Konec, byť krásný, mně zalil smutkem duši...

Za těloduším
více než tělo tuším
a srdcem do něj buším...
Doleh' ti ten zvuk k uším?
Amorek malý jsem, s kuší...

Adéla kalé dá,
adín sen nesnídá...

Ruku ti uvolním,
zavolám: "Kříž, ámen!"
o rámu zlatém sním
pod černým pyžamem...

Čas mnohdy i do kamene
krásná dílá vytesá,
hraje-li si s živým kmenem,
zpívaj celá nebesa!

Klídek, milý Gabkine,

prohibice přeci platí až do odvolání vlády, jak jsem se dočetl na dveřích mnohých obchodů...
Stačí tedy odvolat vládu...

Náročná, k zamyšlení, takže až ráno si ji více proberu a názor si na věc udělám, páč přiznám, že nejedno pivko v sobě mám.

Furt řikám, že děvčata by neměla tolik nosit kalhoty...

Tvá Olí má má ráda tóny
na choboty-bombardóny...
Tak když tě nebolí zub,
hned jí zrána pěkně trub!

Občas si odskočím z modré...
A hned vidím, že ve světě je bídy, nevraživosti, šlendriánu, závisti a jiných bolů a neřestí, že si to jeden ani představit neumí...

Až se mi z tvých slovních hříček
zamotalo v kebuli...
Co naplním do svých střiček?
Asi odvar z cibulí...

Co já měl za mlada létacích snů! Ale žádný erotický, nejčastěji měl honila divá zvěř a já se vzlétnutím dočasně zachránil... |:-)

Veškerá pravda střádat se nedá
pro další pokolení...
pravda — byť živá — prach na ni sedá...
Ač dneska platí, zítra už není...

Taky rád lovím bezeslovím,
otisky klíče Morsea...
a ještě něco já ti povím:

Když oči se vpíjí do těla,
zmizí i slůvka nesmělá...

Rozbor od A do Zet
(No a kór Zet je parádně rozklíčováno!)