představená...

hodinky z rozžhavené mědi
odkapávaly učasovaný kov
a já zaníceně monitoroval pozounii
při kladení vajíček
takže jsem ji neslyšel…

až po chvíli
tiché švitoření přešlo do slov
a ona vonící podzimem
vlhka uvadajících květin
nasáklého zdiva
z vápencových omítek
a zralým ovocem
povídá
víte co je zajímavé?
když budu chtít
vytvořím takové události
kde neplatí fyzikální zákony...

například když vám navrhnu
abyste si představil dvě osoby
jak jdou proti sobě
a místo srážky jedna prostoupí druhou
vám to nebude činit žádné potíže…

a co teprve vizuální obrazce
kdy si vytvoříte obraz horského potoka
pomeranče
nebo domku
a navíc jim dodáte sílu
barvy
a hloubku
takže stačí jen překročit práh
oloupat oranžovou slupku
a skočit šipku…

myslím že to mám milá Sphex
tvůj intelekt je tak nabitý
úžasnými informacemi
a i když mám lehce unikavý pocit
že přes to všechno bude něco
co se nedozvím
jsem zcela ochromený
takže jenom zírám
jak se zrcadlíme
jeden v druhém
jako křišťálové perly
v síti boha Indry…