Špáďa

Květnatý obrázek milování rukou v ruce s košatou láskou nabitou básní jsou.

Parádní haiku
pod sněhem zasypaná!
Tak se těš z lajků.

Cha, cha a chu, chu!
Od ucha k uchu!
A v krku muchu.

Tulačko bílá, kdepak jsi byla?
Poslalas vánek od perutí,
dala nám koštovat z duhy chuti.
Zanech své další tóny křídel! —
Rád si sem pro ně mnohý přijde.

Krásně popsaná cesta dívčím a ženským životem.

Blonďaté principy
ty jsou jen pro... prince, přeci.

Gándhí:
Zasejc ko-ko-ko-ko-koukám!

Přivez Ince na babetě gázu,
však vyhni se bývalému Svazu.

Ať ti rubín tuze chutí!
Po něm těžko někdo smutí.

Sklenka citu i poezie plná až po okraj.
Též vítám v modru.

Dota Slunská:
Když já, Doto, ty Cimrmanovské či téměř absolutní rýmy tak miluju, že mě cosi nutí neustále se o ně pokoušet; občas i nějaké zrecykluji, chybí-li mně na krámu.
Hlavně musí pobavit, a to nejen ony samotné, autora při tvorbě a čtenáře poté.
A dík za komentík.
:-)

Viř!

Zase jsem k tobě po delší době zavítal na veršovánky (bo furt není na vše, co chci stihnout, čas) a pořád jsou nejen vtipný, ale pro mne i inspirativní k podobným ptákovinám.

’de ti vo dietu? —
Spousta vody je tu!
Kdo má problém s linií,
ten ať vlastní sliny jí.

Jen láska zná čekat až do smrti.

Lilith: Díky, Lili!

jaroušek:
I já dík, žes tu byl,
s radostí se podělil.

Gándhí:
Nina nesní ani o mně,
také naštěstí ni mě.
Dál mé štěstí buď v mém domě,
dál v mé baště stíni mě!

Dota Slunská: Koukám, že snad i pobavila. To za odměnu, žes tu dlouhou slátaninu vtípků, polopravd a výmyslů vydržela.

Besinka: Vypadlo avízo. A díky, žes četla ty dlouhý blbůstky.

Tam jsme o A. I. jeden večír diskutovali asi 2 hodiny. První 4 sloky jsou mojí okamžitou zveršovanou reakcí na diskusi, jen jsem je dodatečně zrytmizoval jednotně s ostatními; melodii písně v tvrdším hávu mám zatím jen napískanou v mobilu. Další sloky jsem přidával postupně až do včerejška.
Tady jsou vlastně plody té diskuse.