Špáďa

Skvěle vypilovaná atmosféra!
Několika umně zvolenými a poskládanými slovy.

ST za to zatopení a tvoji nevinu.

Pokud trpíš očním tikem,
svoboden jsi, ó-ká, mžikem.

Krásně vtipné, prima hrátky,
odšpuntovals smíchu zátky.
Ještě k tomu poezie,
která všechny modře zlije.

Pohádky vám jsou jako sen.
Bez nich by život byl prázdnější,
smutný… jak palouk nekosen.

Znal jsem vás, chlapi, oba tři…
Tak je tam, Pane, opatři!
Znal jsem vás z Modra i blízka…
Kéž po vás dál se mi stýská!
Ze Země pár let na nebesa
chci ještě čmárat nebo tesat
všeljaké zkazky, veselosti…
než si mne zavolá věčna se zhostit.
Pak spolu proberem, věřte mi,
jak bylo krásně na Zemi!

Jaký dnes oblékneš háv
z šatníku plného citů?
S výzdobou co nosí páv,
či ten, v němž denně jsi tu?

Až tvůj cit vklouzne do srdce
dalšího z koruny pánů,
do roka bude usmrcen
tvým prachem z tulipánů.

Psavec:
Rád jsem tě viděl, barde veselí.

Hazentla:
Vidíš moc dobře.
Dík, žes tu četla,
mozek si pletla.
Ať je ti modře.

Ringo:
Jiřinka by asi pár veršů vynechala, možná ale Alfréd by to někde dal.
Díka za námět, vlastně doporučení, příště se snad polepším a vypustím ven zavčas :-D)

vavaoko:
Spousta pecek dozrává v šuplíku, jen není čas to zrání urychlit a dát na veřejno.
Dík za odezvu.

Kdysi jsem podobné téma zpracoval na serevru Epika jako komentář, takže mám k němu kladný vztah. ;-)
Tam se ale komentáře ztratily...

Jako samostatné dílo je to na Literu:
http://www.liter.cz/basne-laska-132786-cist

nebo u mě na:
http://vladaspada.sweb.cz/POEZIE/LASKA/rovnobezky-zkoumam-pesky.
htm

Náramně smlslná.

Dnes ráno svítil mlžný půlměsíc a zima až praštělo a ledovka k tomu mi nedovolily rozhýbat tělo během ani rychlou chůzí. Ale nerozpáraly mě.

radek oslov:
U palindromické formy díla je důležité, z kterého konce jej začneš číst.

Asi tak.
;-))

A dík, že se smyslem palindromů zkoušíš prokousávat.
Někdy je to obtížnější, než je tvořit. A to myslím již zcela vážně.

Občas jsme nuceni orat i pole někoho jiného, jindy to urobíme dobrovolně. A občas někdo oře pole naše, teď jde o to, vidíme-li jej jako přítele či uzurpátora.

Pěkná úvaha.

(M)nohoběžky s průsečíkem...
Dál je zkoumej... Nejlíp dříkem.
(Zanechávaj odér v nose.)
A pak zvolej: Povedlo se!

zenge:
Zdravím raka a děkuju mu za zastavení.

O: ra-ta-ta-ta, Taro!

Jen občas.
A dík, žes tu byla na slovíčko neskoupá.

Na zálety sil už není,
zato pro vzpomínky pění
laskavě a neomylně
inkoust, kterým píšeš Vilmě
své paměti do Modra.
Snad se je číst odhodlá.

Náramně povedená tahleta průhledová, a rytmus jak když vyšije.

O to více
zní jak píseň,
větrá plíce,
maže tíseň.

Opět skvělé postřehy,
v nichž jsi prostě bezbřehý.
Navíc pěkně na táce,
vytáhly mě od práce.