Moje první veršování

možná vzbudí pousmání.

» autorka: Eliana

***

Jsem jen žena obyčejná
v kruhu mých přátel, rodinném
moje láska neochvějná
dobré lidi snad nemine.

V přírodě chmury roztají
se sluncem, s mraky nad hlavou
těší mě úsměv s nadějí
chci jíti ve snách dálavou...

***

(Tohle sem včera vložila Kapka, neměla jsem registraci. Všem děkuji za příznivé komentáře):

Přichází zase jarní čas
už vyvolává touhy v nás
by se slunce usmívalo
políčko se zelenalo
a srdíčko zaplesalo.

Jaro je cítit ve vzduchu
mně se chce vzít Tě za ruku
a všechno ještě stihnout včas
co probouzí se kolem nás.

Prvosenka vykvete
bude dobře na světě
ty čas jen promarňuješ
všechno tak rychle letí
spěchej, než se naděješ
změní se zimní v letní!

***

Tipů: 20

» 04.04.17

» komentářů: 23

» čteno: 636(23)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (23)

» 04.04.2017 - 05:12

Houda

Hezké a pohodové. Paní Eliano, dávám tip (bod) a zároveň Tě u nás vítám.

» 04.04.2017 - 06:06

ttragelaf

ahoj Eliško, já su sice zlý člověk, bez nikoho kruhu, ale budu tě tu a tam číst, což nevím, jestli tě nevyděsí...:-)
.... a ted´ vážně: ST a líbí se mi

» 04.04.2017 - 11:29

vavaoko

Ahoj. Vítej v modru. A užij si to.
ST na přivítanou.

» 04.04.2017 - 13:04

J.F.Julián

zdař bůh
St

» 04.04.2017 - 13:42

Hazentla

Já už jsme to psala u Kapky - mám ráda, když poezie přenáší pocit, jaký má básník, když píše. Pak mi to přijde jako opravdová poezie.

» 04.04.2017 - 13:58

Eliana

Hazentla: Jo, je to z pocitů, děkuji moc.