Zhasnutá
malá depréze (u Lil zcela vzácně) po šílenÓzním dni… ;-)
» autorka: Lilith |
Spadla ze mě kůže
jen mé kosti tu stojí
a pomalu se rozpadají
jsem duše rozprášená do éteru
mizím v nenávratnu
zhasínám se
nechť vesmír je mi nakloněn
.
jen mé kosti tu stojí
a pomalu se rozpadají
jsem duše rozprášená do éteru
mizím v nenávratnu
zhasínám se
nechť vesmír je mi nakloněn
.
Tipů: 16
» 15.03.17
» komentářů: 21
» čteno: 752(18)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Převrácené schodiště
» 15.03.2017 - 19:56
Moc smutné, jen se zase rozsviť, éterická...Je to síla!
Myslím že vesmír je ti nakloněn už nyní, možná se i sklání.
ST a Z
Myslím že vesmír je ti nakloněn už nyní, možná se i sklání.
ST a Z
» 15.03.2017 - 20:24
Ludmila Plšková
lil veř bude líp
» 15.03.2017 - 23:29
Lil, je chvályhodné, že se jím chceš řídit, ale heslo „Nesvítí někde zbytečně?“ platí spíš pro žárovky... ;-)
» 16.03.2017 - 12:36
Helemese, teď jsem vkládala něco o rozsvíceném světle:-) a tady je zhasnuto...ST
» 17.03.2017 - 10:29
Milena
Je Ti naklonen, Lil... ST
» 21.03.2017 - 22:30
Éter zebe bezreté.
A kostit soka?
Ulam opici pomalu...
Mizíme? Nemizím
do vizí vod.
Mizím z vizí, miziv zmizím.
Miz od vatry! Sýr tav do zim!
A kostit soka?
Ulam opici pomalu...
Mizíme? Nemizím
do vizí vod.
Mizím z vizí, miziv zmizím.
Miz od vatry! Sýr tav do zim!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: V zajetí zvukového deliria | Následující: Rockové odbočky