Špáďa

Resty, dluhy, nedodělky,
termíny nám hoří,
v jádru jsme sic pilné včelky.
Prokrastinátchoři.

Dobrá a užitečná práce.

Gándhí:
Mám za to, že v Hamburku,
když koukali na burku.
Svedl jejich oči had,
co chtěl love pro džihád.

Vyšší účetnická. Faktura minulosti. S přílohou plánu na léto. Možná nejen na nejbližší.

Lilith:
Čím víc krás
tím víc špás.
Míň však řitě —
o kvalitě.
;-)

René Vulkán:
Šest bylo mým záměrem, skrytá metafora.

Sice nahlas, ale mlčíme.
Smrt si sklínku nahla.
A my?
Mlčením vlčíme.

Všichni je měli za bandu ptáků,
všichni se smáli jim „hi-hi“.
Oni všem nasrali do větráků
a na tvářích maj pihy.

Pros snad denně bohy,
ať hlavu drží nohy.
Ty pomoci jí maj
luštit i jinotaj,
co skryt je v řece bláznů.
        Jinak tě, hlavo, máznu!

Nádherná a dojemně upřímná.
Jsi žena, co všem okolo jen RADOST rozdává a ještě jistě dlouho budeš těšit i nás, tu na MODRU.

Dřív na skály rozkoše
chystal jsem si prut.
Již nelovím. Roztroušen,
chci jen její hruď.

Moc dobrá. Vychutnal jsem si ji od začátku jako text písně a ke konci se dozvěděl jaké.

Iluzi mi zuli,
Vildo, i odliv.
      Trpím? I prt!

Světla v nás ubývá tu,
pokud se užíráme.
Buď oknem v obýváku!
A to…
              …se tuží rámem.

Než půjdeš dát spinky-linky,
orámuj si večer drinky.

Přičaruj si mládí sama,
nespoléhej na prince.
Budeš se cítit jak dáma.
Pryč s absťákem po šmince!

Kola ať maj vazelínu,
hmyz zase klid v oleji,
žití občas špetku splínu,
ať se nevykolejí.

Zvládáš plutí bez záchranné vesty.

Včera jsem po ní šel k Pánu
a tak S-tip až po ránu.

Kdo v životě jen se honí, (nikoliv si)
vždy z těla si cos vyroní.
Krůpěj potu, potok slz
aniž by si přitom vrz.

Též chlape nevím, jak se chovat.
Asi se nechám dementovat.
     Stěží už svými smysly chápu
     jak tu vše na světě náhle puchá.
Jak ten strom poslední rone mízu,
nikdo už ničemu nerozumí.