M.A.Rek

Učit se, učit se, učit se, na to se třese,
být nejlepší ornitologické profese,
a tak pilná studentka u spolužáků
při studiu poznala víc ptáku
než starý hajný v lese.

Pěkné.

Koala: Děkuji. :o)

Snad vkrádáš se do vlastních mých vizí,
snad já jsem v tvých, a jsem v nich cizí,
snad má to tak být, než nám všem zmizí.

Už odešli jejich vzpomínky s nimi,
ještě si chovám vzpomínky na ně,
již brzy budou vzpomínat mé děti...

Ještě jedna runda,
joj, to byla bžunda,
už opila se zcela,
a když zvracela,
upadla ji bunda.

René Vulkán: Ano, někdy nejsou ty hranice zcela zřetelné, slast od bolesti, patologický vztah od toho "normálního". Nezřetelné i pro jednotlivce, natož u páru.

včera potkal jsem
dvě vosy živé
i v zimě mne opíchat
byly tak žádostivé

Ano, nikam neskákej!
Proč chtít mezi pražce
zatékat, a střeva válet
nechat v nějaké sračce.

Spíše homo verbosus než homo sapiens...

Ospinkánkově smutné, ale krásně napsané.

Besinka: Ale, Jitko, to není vůbec smutné. Oba si to docela užili.

Oj, být tak střevíčkem v teple naivního večera...

Květka Š.: Psavec: Koala: Děkuji, a nechť je i Vaše.

divoženka1: Děkuji, a ať není jen tušená.

Lilith: Děkuji. No právě...

senia: Děkuji, jsem rád.

Besinka: Květka Š.: Lilith: senia: Díky Vám všem. A Jarmile se omlouvám. Tedy, jestli to byla ona. Opravdu nebyla k poznání.
Květko, které?

Vítej v modru. Pokud jsou všechny takto škrobené, rád je poznám. ;o)

Nějak nevím, co napsat. Snad že jsem rád, že to víš ty.