M.A.Rek

Nahou tmou v nahé tmě nespatříme... Pěkné

Mozaika z korálků,
růžová pro fialku

Emanuel Famíra. Famíra, hmmm. Jistě mu nelze upřít ten obrovský záběr. Mohl by mi být blízký jeho vztahem k Libni. Ale nějak mi jeho dílo hořkne.
Bohužel, někdy je mi to až líto, ale nedovedu od sebe zcela oddělit uměleckou profesionalitu a určité společenské či politické názory. Právě v dnešní době mi pro jeho obhajobu ruské okupace Československa hořkne ještě víc. Tak jako mi v posledních letech hořknou Nohavicovi písně, ač jsem je dříve miloval, a jak mi vždy hořklo i Daliho dílo, ač jsem z něj i žasnul a fascinovalo mne.
Umění by mělo spojovat, je mojí chybou, že v sobě tento blok nosím, o to víc si pak cením, že sis na Famíru vzpomněla.

Špáďa: Lilith: Květka Š.: divoženka1: Besinka: Děkuji Vám všem, a přeji Vám, ať jej nepotkáváte na cestách.

Helen Hadar: Bylo mi potěšením. Snaha byla, a jsem rád, byla-li vidět.

Lilith: Děkuji za vesmíru hodnou odověď. ;o)

Ani hvězdám padlým?
Ani v poli padlým?
Ani kde nekonečno končívá?
Ani kde nám konec začíná?

Ano, je to o něčem jiném, ale vlastní pocity jsou podobné.
Oči panenek se mi vždy zdály tak morbidní...
... když jsem je našel v kapse.

Joj, je mi to povědomé, jen bych to tak pěkně nepřednesl. ;o)

Ano, ještě je čas. Proto s ním tak často mrháme.

Sluší Ti to.
Myslím, ty verše...

Tento týden je víc ofouklých...

Blbost k nám se přibližující spatří mnohdy i blbý. Promiň, to sem asi nepatří, to mne jen tak asociovalo po jednom dnešním projevu. Tvůj příspěvek je ale bezvadný.

Psavec: Lilith: Květka Š.: Ctirad Justus: Besinka: Díky Vám všem.
Jitko, ani slečna Spravedlnost to s panem Právem nemá vždy jednoduché.

Květka Š.: Děkuji. ;o)

Lilith: Moc Ti děkuji. I všem latentním.

To je pěkný. Snad mi, prosím, odpustíš malou asociaci. Je míněna bez urážky, jen mi tak prolítla hlavou.

A pak v úžasu též chytám se nebes,
jak ten tam je závoj, jen tak je, bez,
v tom chladu a zimě celá obnažena
se ztuhlými ňadry zde stojí ta žena,
je tak křehká, jak ztuhlá je mrazem,
a jak na ni zřím, již též ztuhlý jsem...

Ten starý hodný pudlík je jelito,
a stejně mne kousnul, mám jelito,
a pak - že starého psa, tvrdí výzkum,
nikdy nenaučíš novým kouskům,
pudla snědl jsem, více jelita mi je líto.

Pěkné, též se ale přikláním k čárce. Vždyť i v kosočtverci ji to sluší víc než tečce. ;o)

I dříve zmatek byl
to když únor byl náš říjen,
i když to bylo vlastně v listopadu.
tož duben v únoru
užívejme a květen v březnu,
však čekejme i v červenci kládu...

Komornou do komory hrabě
zatáhnul, kde schovávají hrábě,
a služku svedli hned dva baroni,
obtěžkaná na dlažbě teď slzy roní,
před modrou krví ochrání se chabě.