Bastet

Jasně, že se mi to líbilo, jinak bych nepsala obšírný koment. U mě to neplatí rovnice: "kritické připomínky=nelíbí se" (nebo "rovnou to zahoď"). Naopak, mám-li k něčemu poznámky, prostě vidím, že ta věc má potenciál a by mohla být ještě lepší (čímž nemyslím, že jen díky mým připomínkám, ono je vždycky lepší, když se ozve víc čtenářů, protože každý z nás má jiný úhel pohledu a je jen na autorovi, jestli k těm názorům přihlédne.)
A pokud jde o ten vlastní styl, o to "mé" - málokdo z nás dokáže překročit vlastní stín a začít z fleku psát jinak. Čili bych se nebála, že ztratíš svůj osobitý rukopis, provedeš-li v textu nějaké úpravy. Já kdybych se měla rozhodnout mezi "mé" (tedy původní verze,jak jsem ji napsala já, autorka) a "lepší" (tedy text po úpravě) ,volím to druhé. Protože text veřejně publikovaný je určen a priori čtenářům, ti by s ním měli být spokojeni přinejmenším stejně jako autor.

Pokud se příběh odehrává v minulosti, je věrohodnější, když i řeč a výrazivo jsou přizpůsobeny době.

Zkusila jsem ten úvod po svém zestručnit:

"Husiti jedou!"
Klidný podvečer rozčísl pronikavý dětský výkřik.
Malé město strnulo v hrůze. Tak přece! Bude to marný boj, věděli všichni. Neubrání se, navzdory svému opevnění.
Propukl chaos a panika. Muži se zbraněmi v rukou utíkali na hradby, ženy a děti do kostela v plané naději, že tam se snad kališníci neodváží.
Černovlasý klučina,zvěstovatel té strašné zprávy, se mezi nimi hbitě propletl a zamířil rovnou k faráři....

Mám ráda "nečistokrevné"příběhy - takové, které prolínají současně různými žánry. Zdá se, že toto bude jeden z nich. Budu ho pozorně sledovat. A komentovat, abys měl onu zpětnou vazbu.
Začneme prologem: 1426
doporučuju metodu SEŠUP - SEškrtat, UPravit. Proč?
Je to rozvleklé, příliš popisné a navíc používáš slova, která se opakují hned v následující větě
...příliš schopných bojovníků - chystali se na marný boj
...výkřik malého chlapce- Husiti jedou!křičel...
Kněz na něj pohlédl tak.. - Hejtman se na chlapce udiveně podíval. atd.
Bez újmy na významu můžeš vypustit prakticky všechna pomocná slovesa u přímé řeči (řekl, ptal se, odpověděl).
Drobnosti -
"modlit se k našemu Pánu" (se píše s velkým P)
"máte špatné informace" - tenhle termín asi člověk z 15.století nepoužil.

Rozcvičeno...
a co teď,
když vře pět litrů krve?
Zvedni zbraň a přímo hleď!
A šeptej zas jak prve:
Vstup ke mně....

Zavřený pro potulku?
V žaláři? No to jistě...
Možná jsi prostě tulku
(jen ocit ses na špatným místě)

zvířenka: vavaoko: Špáďa: severanka: Psavec: myšlenka pouhá: Liška76: krizekkk: jantar: churry: básněnka:
Díky všem, kdo sem vážili cestu v domnění, že se osvěží, a našli než písek a prázdnou studnu...

Špáďa:
Jenom, nevyj moc nahlas a často, Špáďo, ať neskončíš v útulku :-))

krizekkk:
Ale kdeže, tohle je jeden z mých nejkratších textů. Ty ostatní sem dát nemůžu, obávám se, že by to nikdo nedočetl. Dík, že jsi se zastavil.

Kdepak Sachmet, mladý muži, ta je o pár levelů vejš, ta by z tebe udělala trhací kalendář.
Prič tě znám? Asiže jsem na tebe někde narazila holt.
A odkud tě znám? Hele, lámej si hlavičku ještě chvíli. Neměla bych to prozrazovat, ale moje druhé jméno je Sfinga :-)

krizekkk:
Co vykopat studnu? A když už budeš v tom, tak prosím i jednu pro mě...

Nevázat...čímž tě nenabádám k nevázanému životu, ale volnému verši. Dobře rýmovat je o dost těžší, než si zavázat tkaničky na botech. No, a když jsi ten netvarovatelný, tak co s tebou už...

Krásně melodická...

Jana M.: A to jsi udělala dobře. Bez zatajenýho dechu to nikdy není ono :-)

Jsou noci jako hebká kukla
z níž motýl by vylét´ rád
Však ráno - zase dýně puklá
kdy se nechce ani vstát...

Moc hezká báseň, krásně plynoucí. ST jako vyšitý...

Bublinka...ťuk...a nic
přeteče ze sklenic
do srdce, do dlaně
kde čáry vrývané
osudem laskavým
na lásku, na zdraví!

Jackie Decker:
To je zkušenost z minulého života... :-)

CULIKATA: Nejen holubi...a nejen ti dobří :-))

Marcone: Mystiku mám ráda, občas tak i zkouším psát, ale tohle jen takový odlehčený textík. Dík, že jsi četl.

Supermartonátor:
Možná kobylky, možná něco jiného, každý, ať si dosadí.
Je to jedna z mých starších povídek, ale ani dnes nepíšu úplně strhující úvody, i když vím, že na nich dost záleží.
Jsem ráda, že tě povídka zaujala.

Pokora autorovi sice sluší, ale já radši o díle diskutuju. Tím převratným scifi jsem nemyslela dílo na Nobelovku, ale nápad (nejlíp vlastní), něco, čím by povídka získala svůj vlastní "šmrnc". Tahle ho prostě nemá.
Ano, je dost pravděpodobné, že jsem jediná, kdo ti napsal negativní koment, ale já holt píšu, jak to cítím. Nepochybuju, že ses jako autor při psaní bavil, já jako čtenářka bohužel ne. Už se k tomu nebudu vracet, jen poslední připomínka - piš o tom, co znáš, text pak působí důvěryhodněji.
Na ostatní povídky se podívám.