valerie

řekla bych, úchvatné vyznání ST i když nejsem ta vyvolená, ale jsem ráda že můžu tyto verše číst, tím můžeš si být jist

skvěle, zní to skoro jako přání k mé zítřejší padesátce(fuj) a tobě ST za moudro co básničkou proudí

hm, to je hodně osobní báseň řekla bych, beru to tak že básní poeta vyjádří to co se opravdu v něm odehrává, to jaký je, odhaluje svoje nitro, svoje pocity, svoje prožitky, nemluvím teď o básni umělé, která už je různě překombinovaná a napsána jen aby zaujala a chytla čtenáře, potom je tohle báseň od člověka, který nemá lehký život, někdo mu možná dávno ublížil, poeta je citlivý a potřebuje pomoc zvenčí, třeba se mu nedostává, nebo alespoň ne v takové míře jak by očekával, hledá pomocnou ruku, ale stále ho cosi sráží a nedovolí se volně nadechnout, ničí se...třeba by stačilo málo...smutná báseň o tom jak se může někdo podepsat na druhém člověku ST

chrSTni mu to do obličeje, třeba procitne a pochopí, vyjádřila jsi to moc pěkně

bravo! ST je málo za tak skvělý kus, kolikrát mě napadá jak zvládají život v celibátu, přeji to tomu mnichovi;-))

ano také to tak vnímám, ještě ho cítíš, ještě je přítomností, sotvaviditelný aerosol, slaný vzduch, tam za těmi kopci, a jsou to chvíle štěstí a chvíle určené pro lásku, tak to musí být ;-) možná všudepřítomný konec a smrt dává hloubku našim prožitkům, těm chvílím...

jsi krásně hračičková ST

pro mě příjemně noSTalgické, jen zamýšlím se nad dnešními dětmi a jejich hračkami, pravda vyrůstají v jiném století :-) tak jasně mají jiné hračky, ale...

pane jo, šálek silné kávy po obědě jsem si dala, obdivuju jakým způsobem dáváš dohromady svoje dílka, umíš se dotknout tolika problémů, jo, je to fakt skvělý a já z ní mám pocit žes procestoval nejen Evropu, mám z ní pocit že umíš koukat kolem sebe a pojmenovávat věci správnými slovy a to není jen pohled od televize z pokoje, myslím že to je všechno tím že máš hromadu osobních zkušeností, poloko čon u mě vede, taky parno dživipen a ten frajírek co pod okny pochoduje, jako bych to viděla, a taky znám jeden byt ve Francii kde za stěnou žije rodina Arabů, ach jo zase bych se rozepsala, fakt dík za tvoje postřehy ST

ó, velké ST tvé magické básni, vtáhla mě, je hezky plynoucí, čtená jedním dechem, obestřená zvláštním tajemstvím a kouzlem a je nějak plná naděje

no, asi že mám slabost pro tvoji tvorbu, ale nemyslím si že to je proto, věř nebo ne mám husí kůži a naskočilo mi v hlavě hned více asociací, válka v bývalé Jugoslávii a ta u mě tím dílkem proudila celé čtení(tragédii a osudy lidí z té doby jsem silně vnímala) a nedávno přečtená kniha Zločiny pátera ?(musela bych jít do pokoje abych zjistila jeho jméno a to se mi nechce) ten páter byl také utečenec z Jugoslávie žijící v Americe, dotýkáš se opravdové bolesti, v řádcích je spousta zajímavých spojení, myšlenek, ale ta forma se mi také nějak nezamlouvá, i když přemýšlím kdybys to napsal jako povídku asi by se člověk ztrácel v textu, takže tím že je to rozděleno do slok je to lépe k přečtení, no a vlastně moderní báseň nemá žádná pravidla...ještě, první umírá duše...

Ardina: určitě mě báseň zaujala, ale mám naprosto stejný názor jako Ardina, a jako ona jsem měla možnost pár takových lidí poznat a můj názor je(možná je to profesní deformace), že většina těch lidí je nemocných, ono zdraví je souhrnem více aspektů a jedním z nich je i sociální nepřizpůsobivost, navíc si myslím že společnost by těmto lidem pomáhala, víš, aby to nevyznělo že jsem si přečetla báseň a chci za každou cenu oponovat obsahu, to vůbec, ale i v rodině jsme měli(a zemřel mladý)člověka ze skupiny lidí o kterých píšeš, pomoc byla naprosto nemožná, nikdo naši snahu neviděl, nás odsoudili a jeho litovali, ale věř, mohl si za všechno sám, takže začátek básně je za ST já s druhou nesouhlasím, ale napsal jsi to hezky a myslím že spousta lidí se s tebou ztotožní

co napsat, vnímám rozpolcenoST, opravdovou tíhu, báseň má neskutečnou hloubku zpovědi, jestli je aktuální, rozhodni se dobře

napadá mě toho spouSTa, tak raději budu tiše přemýšlet

no, když se to s..., tak se to s..., určitě to zná každý, víš, mě trochu škodolibě těší že to zná každý, nejsem v tom sama :-D

pobavilo mě to, no chlapi asi opravdu za nejlepší zeleninu považují flákotu masa, já jsem všežravec :-) ST

je to ta tvá soutěžní:-)opravdu krásná nostagie, musela to být doba plná očekávání, radosti, no, až se zase něco pokazilo... po revoluci tahle místa nebyla zrovna zachovalá, byla tam cítit jen lopota lidí, domy byly oprýskané, neupravené, ale člověk třeba byl šťastný:-)jen upracovaný a chudý

a ten citát na konci je třešničkou na dortu co jsem si dala k snídani, nemohu napsat co se mi líbí nejvíc, prostě (i když je to nuda) všechno i ten nadhled v předposlední, připomnělo mi to mě včera, plela jsem ve skleníku a myslela na to, že kůň Sára už není, ale kobylince ty nám skvěle ohnojily půdu a já ji ještě kropila slzama(jsem cíťa) a v tom skleníku rostou ty nejdražší(jak řekl můj muž)papriky a okurky na světě, několikrát totiž rostliny naprosto zdevastovali naši psové, ale my jsme se nedali, jo a anální kolík a slípky mě taky pobavily, fakt nemám slov, proto jsem tě teď zdržela blboSTma

tak mile a nostalgicky mě dovedla ke konci, který vyzněl mnohosmyslně, pěkné za ST

velikánský ST za neskutečné obraty, jdu si šlehnout:-)a tuhle založím i když zakládám málo, to pro ten smích