drsnosrstej kokršpaněl

... a přitom ani nehlesne...
líbí se :)

to by bylo fajn :) ... myslím, že by si takový věcičky na rozdávání přáli všicky hodný lidi... ještě by to chtělo rozdat je najednou, aby někomu neuplynulo z života mnohem víc času než je dostane, než jinému ;)

In vino veri... no, znáš to... ale nikdo se k ní prý ještě dost nepropil...

naprosto trefné... alespoň u mne... ono to prostě nějak samo přilétne, udeří do hlavy a chce ven... a už je pak jedno, jestli to vystřílím hned nahlas a okamžitě zapomenu nebo zaznamenám pro "příští generace" :) s tím vším přikrášlením třeba na literárním serveru... jako radiopřijímač - odněkud přijde signál, a my někteří jsme prostě dostali součástky na to, abychom ho odprezentovali (a snažení se o hezkou čistou formu té prezentace laděním oněch součástek, je až ta druhá část)

ve hvězdách se ztrácí, jak to, co bylo dáno
a -
nebylo by hvězd ?
pak ?

...

pak, nebylo by ráno...

(co dokáže inspirovat, je dobré)

Amon Re ?
Ramon E ?
kazdopadne:
chlape,
dobre!

s jiskrou, fajn

:) kouzelné

... jeden z malého okruhu lidí, kterým jsem dokázal otevřeně vyprávět a přiznávat cokoliv... a kdo mne v mých tápavých dobách vyslechl a okomentoval to takovým tím chlapským břitším, ale v hloubi podtextu právě velice hodným humorem, takže se pak každý problém zdál mnohem malichernější a každá asiprohra nakonec spíš asivýhrou ... Počátky, Kámen, pár dalších srazů a nějaké ty vzkazy, mejly, spousta básní, komentářů a diskuzí či jen zamyšlení písmem ... vzdálená zpřízněná a velice přátelská duše ... říkám si, lidi (a nejen lidi) tu jsou, dokud si na ně někdo vzpomene, dokud o nich občas přemýšlí - tím, jakej je fajn člověk, to bude hodně dlouho

:) :) super

někde se psalo cosi, jako: "Chceš-li něco opravdu získat, pusť to... navrátí-li se to k tobě, má to být opravdu tvé, nenavrátí-li se, nikdy to tvé ve skutečnosti nebylo." a tuhle báseň jsem pochopil jako hledání odvahy k téhle víře (společně s tím známým "nic se nemá přehánět", se mi to zdá jako správná cesta)

jo

má to šmrnc a umí to vtáhnout... co víc chtít po poezii? hezký

to není vůbec zlé... "miska z dávných vah" mi asociuje jakousi starobylou omšelou osamělost, "světlo táhnoucí do duše" jakoby se mohlo chovat jako průvan a vymetat prostory od tmy/smetí ... to jsou hezké obrazy... jen víc fantazie, víc nezvyklých spojení, jen houšť do nitra! o tom to celé je! báseň je způsob boje se světem - a sakra dobrej...

viz myší královna

umíš

"
Mokré nohy, vlhká stopa,
běží polem: „Kurník šopa!“
"

to je super! :) :)

je to tak, neexistuje naměřitelná přítomnost, žádná časomíra pro ni není dostatečně přesná... přítomnost je "jen" pocit... a některé přítomnosti jsou úžasné pocity, a my můžeme být šťastní, že jsme ty přítomnosti zažili... jiné bohužel naopak... ale sdílím tvou myšlenku, že vesmír nezná ostré momenty a důležité/funkční je v něm to kontinuum

:D
Ehm... rád bych báseň uvedl na pravou míru: Kokra si ve skutečnosti nehladil... :D

...já vim, co říci: Děkuju.