pitominka, inspirováno klubovým zadáním na únor: Postýlko, klidem jsi mě konejšila v stu strastí -  z očí džbánků bolestných tě smáčí Láska.V slonovinových rukách už pro mne jenom krutost zbyla.(F. Petrarca)

Pro všechny, co jsou bez druhého, já také byla...

Pro vavaoka, vybral si čekání na duhu...

...

Láska zacíná. . . kdyz

Moloch

... příliš mnoho tmy okolo

zase jedna ..

9.2.2013 ... dnes ve vlaku mě napadl takoway text ...

...

O tom, že sklenice je vždycky plná. Inspirace obrázkem na fcbk zdi Noci17.

v prachu

.. tak ta poslední

..starší..no když byly ty Vánoce..

..to už je starší dílko :)

najdu...

Možná, že si zase vysloužím výtky, že generalizuji a že lidé v sobě mají geny z potomků různých národů. Geny mají jistě vliv na naše vzeření, stavbu těla a jiné fyzické vlastnosti, ale rozhodně ne na mentalitu a národní duši. Ta je dána dílem při narození, dílem výchovou od rodičů, školy, povolání, společnosti a také četbou a osobními zálibami. Nevěřím, že by se našla česká žena, která by si soudně stěžovala, že její ženství uráží výraz "babí léto" a že by se našel advokát, který by tuto žalobu podal u soudu. Ale možná, že jsou podobné výstřelky dnes i v Česku možné. Jak výchova rodičů ovlivňuje dítě, jsem zažil u mého pětiletého synka, který mluvil velmi dobře česky, francouzky a německy. Přišel ze školky a zeptal se : "Táto, proč já jsem nic ?" "Jak to, nic ?", zeptal jsem se. Řekl : "Děti si ve školce se mnou nechtějí hrát, že nejsem Němec." Jestli to není výchova rodičů, tak nevím. To se stalo 33 let po válce. Některé jedince nepoučí ani společné národní utrpení, ba ani osobní.