Je smutné, když nemáme pro koho psát básně.

Šlo o zápas v krajském přeboru druhé třídy. Bojovali jsme o vítězství a postup do vyšší soutěže. Ale to by to nesměl někdo z nás prohrát. A jelikož jsem přehlédl tak triviální tah, házím veškerou vinu na sebe. Je mi to líto. Konkrétní pozice zde: http://www.liter.cz/basne-ostatni-756152-cist

Lásku nechtějí většinou ti, co se bojí výzvy...

...nevinná vína

...

I "filozofové" mají své dny.....

Rozvinutá prvotní myšlenka - jak Aurora vystřelím z děla ránu do tvého těla. Psáno v létě 2007. A žádnou revoluci jsem nemusel provádět. :)

nemám ráda lidi, kteří si myslí, že majetek je měřítkem

Složená na předem zadaná slova: pampeliška, auto, deka, dálka

Kdo z nás je bez hříchu ať hodí kamenem...

Zatím má poslední neúspěšná soutěžní povídka. Snažil jsem se mnohokrát zpracované téma "tajemného" obrazu zpracovat po svém. Pozn. Obraz z povídky skutečně existuje(včetně autora) a visí na stěně obývacího pokoje u mé tety. Vždycky mě fascinoval a při pohledu na něj mě napadl tento příběh.

Báseň je o člověku, který si totálně zpackal život a teď toho lituje.

.....Snad máte někdy podobné pocity? Pokud ne, je konec! Nebo už dávno běží nový začátek? Nevím.....

Já už takto odpovídám někdy Tobě někdy jinému…

na zemi

...

Věnováno mojemu živému plyšáčkovi :)

jen tak pro zasmání - neberte to osobně... (a tohle samozřejmě vůbec není o mně - ja píši básně krví na utržené viněty vín, obnažená ňadra žen a zamlžená okna zpožděných vlaků jen ;)