Za nohy visí při měsíci

na zemi
Kohouti odešli na pelech
daleko svítání
rafije pod bání
dva netopýři spící
za nohy visí při měsíci
život už neběží
jde se smrtí se smířit
spící netopýři

ta noc ta noc

voskovou dlaní měsíc mává
svíčky na nebi porozlámal

z rukávů do oken
ke mně sem
cosi mdlého sype

Marie Magdaleno
Marto z Arcu Jano
ruce si v tom nezahřeji
Tipů: 17
» 17.02.12
» komentářů: 5
» čteno: 954(20)
» posláno: 0


» 18.02.2012 - 22:25
Zaujala.
» 19.02.2012 - 01:11
Divně krásná !! ST
» 19.02.2012 - 12:03
Připomněla jsi mi verše Karly Erbové
(chválím i jazykovou promyšlenost)*
» 20.02.2012 - 01:00
No teda, píšeš parádně, šup s tebou do oblíbených
» 17.04.2020 - 19:39
Tohle je vážně dobré! Tímle stylem, atmosférou a slovy už jsem viděl kupy a kupy pokažených a nezajímavých básní... Ale tahle k nim nepatří! Ta mne dokázala upoutat, aniž bych to předem jakkoli očekával. Umíš.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Setkání s věčností | Následující: Jediný Nevinný

© 2011 - 2021 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.