Římský císař a český král Karel čtvrtý (1316 – 1378) byl silně věřícím katolíkem. Toto však nevylučovalo, aby hluboce nevěřil astrologii a proto se do mnohých záležitostí pouštěl jen se souhlasem hvězd, řídil se jejich dráhami a znameními (např. základní kámen nynějšího Karlova mostu byl položen údajně 9. července 1357 přesně v 5:31 h). Jeho osobním lékařem a astrologem byl Gallus Havel ze Strahova. Ten přednášel na nově založené univerzitě matematiku, astronomii a astrologii. Král pečlivě vždy dbal na jeho rady.

ze sbírky řeky snů

se sbírky povodně 2013

...

...

Věk, nemoci a hlavně ubývání sil, donutí člověka přehodnotit priority. Pro mě bylo nejhorší poznání, že po padesátce už nic nenatrénuji. Že prostě musím žít z podstaty. Že jsem sice duševně v pohodě a jsem schopen se učit, ba i studovat, ale musím počítat schody, měřit vzdálenosti a zvažovat dostupnost. Ale dá se s tím bejt.

Nejen o stínech.

...byla jsem si... Inspirováno dnešním ránem

...stráním,létu a Táně

Toulali jsme se..

s dálkou...

se sbírky Osecké

...:-)

klíčům,pivům,selským bouřím.....

***

se sbírky stará má

Vítkův kámen, zvaný též Vítkův Hrádek, je nejvýše položeným hradem na našem území. Zřícenina hradu je viditelná na velikou vzdálenost. Fantastický je také rozhled z vrcholu věže, jež byla dominantou hradu, který založil Vítek z Prčice. První písemná zmínka o hradu s původně jednoduchým a po staletí doplňovaným opevněním je z roku 1347, ale snad stál již v roce 1277, tedy v době, kdy rozepře Vítkovců s králem Přemyslem Otakarem druhým vyvrcholily otevřeným bojem. Ale to je „novodobá“ historie. Kopec, nebo spíše hora, na níž hrad stojí, dominuje vltavskému údolí, Lipenské nádrži i širokému okolí. Je to strategické místo a kdo jej ovládal, měl přehled o dění v okruhu mnoha desítek kilometrů. Je jisté, že již dávno před stavbou hradu se na vrcholu hory objevovali lidé. Stopy po pradávných návštěvnících byly nalezeny. Kolem Vltavy se lidé pohybovali již v době kamenné. Ta doba trvala 5 000 000 let. Následovala doba bronzová atd. Lidé Chalmské, Únětické, Mohylové a i lid popelnicových polí. Lid Haštalské i Laténské kultury, Keltové, Římané, Germáni a posléze Slované. Ti všichni putovali kolem Vltavy, vzhlíželi k vrcholu hory, stoupali krásným lesem po jejím úbočí na její holé temeno a žasli nad výhledem, stejně tak jako já.

... rovům a ostalgiím

... developerům