Pouze Slunce nemá stín...
Nejen o stínech.
» autor: vavaoko |
Pouze Slunce nemá stín…
Mošt voní z data v kalendáři.
Stíny si odpočinou po sezóně.
Vítr si hraje s lístky. Září.
A na loukách se pasou koně.
Ještě mě hřej v své zlaté záři.
Když mraků stín se odvalí.
Usuš chlad deště na mé tváři.
Než do svetru mě zabalí.
Je po létě a já jej želím.
Slunce, vodu a stromu stín.
Podzimu, zimě nerad čelím.
Mé staré rány hrají prim.
Jsou stíny stromů, zvířat, věcí.
Vždyť téměř vše má vlastní stín.
Však stíny v duši. Ty mě děsí.
Stíny mých hříchů, chyb a vin.
Ty stíny, jež si v sobě nosí
snad každý, kdo se narodil.
Jsou tady, neb již nejsme bosí.
Podzim je znovu objevil.
Však není nutno bát se stínů.
Člověk se s jedním narodil.
A s každým rokem přidal k stínu.
kousek, jenž jen jej prodloužil.
Stín máme všichni stále s sebou.
Stín postavy a stín svých vin.
Smějme se. Ač nás ruce zebou.
Vždyť:
Pouze Slunce nemá stín.
Mošt voní z data v kalendáři.
Stíny si odpočinou po sezóně.
Vítr si hraje s lístky. Září.
A na loukách se pasou koně.
Ještě mě hřej v své zlaté záři.
Když mraků stín se odvalí.
Usuš chlad deště na mé tváři.
Než do svetru mě zabalí.
Je po létě a já jej želím.
Slunce, vodu a stromu stín.
Podzimu, zimě nerad čelím.
Mé staré rány hrají prim.
Jsou stíny stromů, zvířat, věcí.
Vždyť téměř vše má vlastní stín.
Však stíny v duši. Ty mě děsí.
Stíny mých hříchů, chyb a vin.
Ty stíny, jež si v sobě nosí
snad každý, kdo se narodil.
Jsou tady, neb již nejsme bosí.
Podzim je znovu objevil.
Však není nutno bát se stínů.
Člověk se s jedním narodil.
A s každým rokem přidal k stínu.
kousek, jenž jen jej prodloužil.
Stín máme všichni stále s sebou.
Stín postavy a stín svých vin.
Smějme se. Ač nás ruce zebou.
Vždyť:
Pouze Slunce nemá stín.
Tipů: 39
» 23.09.15
» komentářů: 40
» čteno: 836(31)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.09.2015 - 20:48
detektor
Ty STíny, jež si v sobě nosí
snad každý, kdo se narodil.
Jsou tady, neb již nejsme bosí.
Podzim je znovu objevil.
netuším odkud mě znáš, ale jsem na to hrdý...:-)
snad každý, kdo se narodil.
Jsou tady, neb již nejsme bosí.
Podzim je znovu objevil.
netuším odkud mě znáš, ale jsem na to hrdý...:-)
» 24.09.2015 - 09:34
Zajímavý kousek, dobře svázaná kytka pocitů a obrazů. Ale první sloka - ta nemá chybu, ta by obstála i samostatně jako půvabná miniatura.
» 24.09.2015 - 09:39
Bastet:Já vím. Původně to mělo být jen o podzimu a krátké. ale ty asociace..
Děkuji
Děkuji
» 24.09.2015 - 09:41
Tomáš:Stín je mladší. Snad jen o zlomek sekundy, ale je.
Díky za komentář.
Díky za komentář.
» 24.09.2015 - 15:40
Jsou stíny stromů, zvířat, věcí.
Vždyť téměř vše má vlastní stín.
Však stíny v duši. Ty mě děsí.
Stíny mých hříchů, chyb a vin.
ST
Vždyť téměř vše má vlastní stín.
Však stíny v duši. Ty mě děsí.
Stíny mých hříchů, chyb a vin.
ST
» 24.09.2015 - 16:41
krizekkk
Padl jsem na zadek Mistře. ST**
» 25.09.2015 - 10:18
Bát se stínů, snad jen
ty co vykukují za rohem :)
Malebná..až pohladila. ST **
ty co vykukují za rohem :)
Malebná..až pohladila. ST **
» 25.09.2015 - 11:21
pa100r
Je to paráda - jen bych verš nezačínal spojkou. To je prvek hovorové češtiny a mimochodem hrozný... Jinak se to čte prima a malý patetický štych k podzimu docela sedí....
» 26.09.2015 - 19:01
J.F.Julián
já jako muž bez stínu chválím za St
» 03.12.2015 - 20:36
Všechno v sobě nebo mimo už svůj šedý stín má,
jen slunce nemá stín,
kdyby mělo stínu, nesvítilo by, kde je tma,
to přece dávno vím.
ST :-)
jen slunce nemá stín,
kdyby mělo stínu, nesvítilo by, kde je tma,
to přece dávno vím.
ST :-)
» 05.12.2015 - 14:26
Ve stínu slunce
při zatmění
tu světlo náhle
barvu mění
i moře ztmavlo
já zas blednu
zatmění další
v nedohlednu...ST
při zatmění
tu světlo náhle
barvu mění
i moře ztmavlo
já zas blednu
zatmění další
v nedohlednu...ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Vysoká laťka. | Následující: Loďka z kůry