blízká setkání...

mám rád ten čas
kdy bývá zima
tak tuhá a strohá
že víc ovladačů
má i ruský sporák...

uklidil jsem po vánici
severní pól
posadil se
a chvíli si pohrával
s myšlenku
jaké to asi je
být zavřen v konzervě
bez otvíráku..

probralo mne dloubnutí
kousek pod lopatkou
a když jsem se otočil
stála tam dívka
jakoby připravená k souboji
a točila si s kabelkou...

mám takovou vizi
ráda bych nakreslila tvůj portrét
jen místo hlavy
budeš mít místenku
do první třídy
rychlíku z Prahy do Medzilaborců...

to by šlo
ale na oplátku
když mi dovolíš namalovat
do tvých ladných křivek
pár šuplíků...

rozesmála se a povídá mi
co myslíš
je zajímavější pozorovat obzor
nebo rozšiřovat horizont?...

s odpovědí je to jako s tebou
jsi totiž ta
kterou není možné vstřebat
tvou podobu vidím stejně
i když se pohybuješ ke mně
nebo ode mne
jsi natolik osobitá
že mi působíš vrcholné potěšení
když v tobě mohu tápat
poskytuješ mi rozkoš
bující imaginací
a je úžasné
že s tebou mohu polemizovat
i když se mnou nejsi
burcuješ totiž takovou provokativností
že často nemohu ani usnout...

má Huesco...