pomíjivost

mjůzik ve sluchadlech či bednoaparatůře dokreslí atmosféru… ;-) ..... https://www.youtube.com/watch?v=tatXkz93O50

jen tak na sobotu… ;-) ... https://www.youtube.com/watch?v=OTv8Ibv4_UQ&nohtml5=False77

co obrazily pojistky blesku

https://www.youtube.com/watch?v=CNnhhejBkW8

Staroměstské náměstí. 27 hlav. Dav očekávající podívanou

V sedmdesátém roce jsem se ve špitále setkal s jedním chlapem. Invalida bez nohou vzpomínal..

Přistihnul jsem měsíc na jednom nádradraží nalévat kromě bíléhé Pálavy (víno s přívlastkem výběr z bobulí) taky jeden modrý likér.

Český král a pozdější římský císař Karel čtvrtý (1316 – 1378) zdědil korunu po svém otci Janu Lucemburském (1296-1346). Ten se postaral o Karlovo nástupnictví, o proslavení svého jména ve světě a sám sobě o hrdinnou smrt v boji. Češi mu k srdci nepřirostli. Vzpurná šlechta jej odmítala podporovat v jeho výbojích, lid jej téměř neznal. Na své výboje však potřeboval peníze. Ty získával prodejem královského majetku šlechtě. Po jeho smrti přišel jeho syn do chudé a rozdrobené země. Karel byl feudál se vším, co k tomu patřilo. Jisté je však to, že měl rád svou zem. A to bylo znát již tenkrát a výsledky jeho práce kolem sebe vidíme i dnes.

Český kníže Soběslav druhý (1128 – 1180) byl Přemyslovec. Byl synem Soběslava prvního a Adléty Uherské. Poté, kdy zemřel jeho otec, pokusil se dobýt český trůn (1148) Je zatčen a uvězněn na hradě Přimda. Odsud prchá r. 1150 na dvůr císaře Barbarossy. Roku 1161 obsazuje Olomouc. Je pozván Vladislavem druhým do Prahy, zatčen a opět uvězněn na Přimdě. Roku 1173 je propuštěn na přání císaře. Jeho věznitel Konrád Šturm je popraven. Vládne kníže Bedřich, jehož Soběslav poráží v bitvě u Loděnic. V bitvě Na bojišti je však zanedlouho sám poražen a prchá ze země. Žije na hradě jménem Skála, jenž se zatím nepodařilo dohledat. Umírá sám a v cizině. Pohřben je však na Vyšehradě.

Svatava Polská (1046(8) - 1126) byla třetí manželkou prvního českého krále Vratislava prvního. Po králově smrti musela urovnávat s rozpory mezi jeho potomky. Neměla to vůbec lehké.

Dagmar Dánská. V Čechách Markéta Přemyslovna (1186-1212). Dcera Přemysla Otakara prvního a Adléty Míšenské. Byla v r. 1205 provdána za dánského krále Valdemara druhého. Byla velmi oblíbena obyvatelstvem. Svědčí o tom i mnoho lidových balad, sepsaných na její počest. První a poslední sloka jsou ukázkou z nich. Snad se na mne nebudou jejich autoři zlobit.

...o následcích, jež jízda koňmo přináší...osvěžující koupel v jezírku...též o přízni ženy, jenž schránky tělesné nejen léčí, však i blahem kouzelně naplňuje...

Kněžna Libuše (snad) byla Krokovou dcerou. Vládla po smrti svého otce. Nespokojenost mužů s její vládou ji přiměla se vdát. Myslím, že vybráno měla již dlouho předem.

Kunhuta Uherská (1249 - 9.9.1285) byla manželkou krále Přemysla druhého Otakara. Poté, kdy král padnul v bitvě na Moravském poli, byla zajata Otou pátým a i se svými pěti dětmi uvězněna na hradě Bezdězu. Jí se posléze podařilo uprchnout. Bez dětí, což jí bylo (a někdy stále je) vyčítáno. Snad na ni opravdu čekal pan Záviš z Falkenštejna. Láska je láska. A kdo jsem já, abych ji soudil?

Kněžna Alžběta Uherská (nelze dohledat data narození ani úmrtí. Zemřela 12.1. po roku 1189 ) byla manželkou knížete Bedřícha. Jejím otcem byl uherský král Gejza druhý a její matkou byla Eufrozina Kyjevská. Za Bedřicha se vdává roku 1157. Kněžnou se stává roku 1172. A nemá vůbec poklidný život. Boj o český trůn spolu vedou přemyslovská knížata Bedřich a Soběslav druhý. Z nemnohých záznamů o jejím životě je však zřejmé (alespoň mě), že Alžběta nebyla žádná padavka. Spolupodepisovala důležité listiny. Měla vlastní pečeť. Toto je na ty doby opravdu nebývalé. Vládla vší mocí v Bedřichově nepřítomnosti. Po vítězství Bedřichových vojsk v bitvě o trůn (1179), nechává (v románském slohu) vystavět kostel Jana Evangelisty v místě zvaném „Na bojišti“. Kostel byl těžce poničen husity a definitivně zmizel v dobách třicetileté války. Alžběta porodila šest dětí. Jen tři dcery ji přežily. Třikrát v nepřítomnosti manžela vedla obranu Prahy. Dvakrát zvítězila a potřetí uvěřila slovu Konráda druhého, jenž ji obelhal. Zrazena a opuštěna umírá (snad) v klášteře v Doksanech, kde je její hrob.

Víme, že Anežka z Kueringu se narodila r. 1236. Víme, že byla milenkou českého krále Přemysla Otakara druhého a měla s ním tři, nebo čtyři děti. Nevíme však, co se s Anežkou, zvanou Palceřík (to kvůli jejímu pážecímu účesu) stalo poté, kdy královna Markéta odešla z Čech. Anežka byla její dvorní dámou. Snad tedy šla s ní..