Vodní dovádění a opeřené noty na drátě

Pluji vodou mezi lekníny, žabky skáčou mi do vlasů
neb předlouhé, krásně zelené je mám
ve vlnkách splétají se jak chaluhy
se smíchem žabí nožky a bříška chladivá na tváři přivítám

kvák… žbluňk… čvacht… plesk…

voda se čeří, šepotá
sluncem třpytivé vlnky hrají svůj menuet

a vlaštovky na drátě jak na notové osnově
by notami v tóny byly skladatelem předepsané
každé poposednutí a drápků škrábnutí, křídlem šustnutí
melodické kvááák žáby zazpívají k namlouvání, k dojmutí

rozvlněné tělo mé vlní se jak vlny ve vlnivé extázi
za vrbou mladý vodník v cylindru a svádivě
zelenýma očima jak rybkami po mě hází
našpulím rty, mrknu a pod vrbu vplouvám
skočí za mnou… neodmlouvám…

kapři bloudí zvědavě kolem
dva láskou duhoví vodou plujem
v tanci přírodně milostném…

kvákavé žaboteskné namlouvání
dovádivou chvilku doprovází

pssst...
jen vrba to ví

a nepoví…


.

noty

.